Jemsko Sokome Nakayáŋoní
Iŋondutu Unipareko Ŋuno Uró
Mande Kembé
Komo suki uni kato sokome ŋa Grik mandewore nakayáŋaró, ko eneŋo owí nekaró, “Jems,” yaró. (Jems 1:1 weyo qembe.) Quko do Jems horémbo nakayáŋaró, nore hamó kama iŋoyoteto. Itaka iŋo-iŋo uni kumimbo ŋande ye iŋoyoteŋgo, ko Jems ŋuko Yesu koro koneyó naŋge. Koretero, Yesu nokono yaró quno ŋuno, koneyómbo iŋondutuworo kama howeyaŋgo. Quko Yesu khumoro otoqaró quno iŋondutuwoyaŋgurí. Ŋunde tero imemoŋgo Jemsko Anutu koro huru-huru Yerusalem yora quro uni kembé tunoqaró. Yate, kumima naru 62AD ŋuno, o qa-qa unindoro tapá uni ka, owí muko Ananus, ŋundo Jems toworo uroní khumaró. (Asa “62AD” murí muko ŋandiro, ko Yesu nimí pisiyaró, yate kumima naru 62 ŋunde rotaró. Nore kumima naru 2,000 ŋunde rotoro yate itaka yoteto.)
Do naru horé nakayáŋaró ŋuro kama iŋoyoteto. Nore ŋande ye iŋoyoteto, ko 49AD ŋuno Anutu koro huru-huru koro tapá unindo Yerusalem ŋuno huruworo Jemsko huru-huru ŋu sopoyaró. (Asá yerewí Uni 15 weyo qembe) Huru-huru ŋunoko o parámi karo epe mito-mito taŋgurí. O parámi ŋuko ŋandiro, ko uni wini meyowo ŋu iŋondutu unipare date tunoqewaŋgo. Asa Jems koro sokomeko ŋano o parámi ŋuro kama yaró. Ŋunde ŋuroko huru-huru ŋu kama tunoqeyoní sokome ŋu nakayáŋaró, peka.
Ŋuya ŋu naruko ŋuno naru piyimi irisa tunoqariyó: 34AD ŋunoko Solko iŋondutu unipare yorero kusi-kusi yano yorotoyaró. (Asá yerewí Uni 8:1; 9:1-2 weyo qembe.) Imemoŋgo, 44AD ŋuno, Herot Antipasko iŋondutu unipare quhurí yunoro Jems, Sepeti koro naŋuní ŋu uroní khumoní Pita rero kusi-kusi yano rotaró. (Asá yerewí Uni 12:1-4 weyo qembe.) Naru piyimi ŋunoko iŋondutu unipareto sorero mirane-mirane toŋeŋgurí. Asa ko Jemsko sokome ŋako 45AD ŋuno unipare soraŋgurí quro nakayáŋaró, peka.
1
No Jems, no Anutu koya Uni Parámi Yesu Kristo* “Yesu Kristo” - komo suki ye-ye unindo Anutuko uni ka rokóŋoní mahero wiri yerete uni parámi horé tunoqeweya qu karo yaŋgurí. Juda unipareto uni maheweya ŋu, “Kristo,” ma, “Mesaiya,” ye nekaŋgurí. Asa Yesu mahiní eneŋo unipareyó, “Kristo Yesu,” ma, “Yesu Kristo,” naŋge ye nekaŋgurí. koro sunará simó qu. Nondo sokome ŋa nakayáŋoro rewe wini 12 mirane-mirane yoteŋgo qu “wini 12 mirane-mirane yoraŋgo” ŋuko Juda koro unipareto iŋondutu taŋgurí. yeno uyarete. Naru meté.
Quhurí korowoyoteŋgo ŋuro niŋgu-niŋgu ti qembe
Topo-topone, o kate-kate ye towo yereyote quno ŋuno niŋgu-niŋgu ti qembe. Ye ŋande iŋi qembe, o kato yeŋo iŋondutuye towoŋote quno ŋuno ye kondé kaŋero quhurí korowowero quro wimbu reyoteŋgo. Ko wimbu ŋuko khoyó tiní kini tiní yeko iŋo-iŋoye meté mu rero o soso mepémo tero o karo tukuni kama tewaŋgo.
Asa ye keweroyemo uni kanata kato iŋo-iŋo metémboro tukuni teroqo, ene meté Anutu kirayoní iŋo-iŋo inoweya. Anutuko yeŋo kiraye soso ŋuro saŋgirí kama tero parámi yunoyote. Quko uni ŋundo iŋondutu hamó naŋge rero Anutu kirayoweya. Ŋande ma ye iŋowero, “Anutuko ŋumbeka nunoweyape ma kini?” Dokoro uni ŋunde ye iŋoyote ŋuko windi matúmbo okokowoní uyare maheyote ŋunde qembe. Hamó, Anutuko uni ŋunde qu o kirayaró ŋu kama inoweya. Uni ŋundo newondí irisa tero, o soso wimbo-wimbo teyote.
Iŋondutu uni kato onoŋoyó moré kini tiníqo, ene meté niŋgu-niŋgu teweya, dokoro Anutu koro toŋímo owé parámi reweya. 10 Quko onoŋo uni ŋuko Anutuko owéye riní umbute ŋuro niŋgu-niŋgu teweya. Dokoro ŋundo nuŋo sikuno wotero asáqeyote qu qembe kini teweya. 11 Qeni, kosa kondé raŋoro nuŋo qeniní asáqero tondaŋe umbuní nakayáŋo meté ŋu soso kini teyote. Ŋundiro naŋge onoŋo uni ŋundo khe u-uyó howeyate kini teweya.
12 O kato uni towoŋoní kondé kaŋero quhurí korowoyote tiníqo, puriŋo ka rete. Dokoro enendo towo-towo ŋu takaní kini tiníqo, o meté horé mu reweya. Komo Anutuko mande kusiyoro ŋande yaró, “Nondo uni soso newonde meté nunoyoteŋgo qu o meté yunowano,” yaró. Asa o meté ŋu yoto-yoto suki-suki naŋge.
13 Asa o kato uni ka towoŋoníqo, ŋande ma yewero, “Anutuko towo nerete.” Dokoro uni piyimimbo Anutu ma towoŋowero, ko Anutu eneŋombo uni ŋunde kama towo yereyote. 14 Quko nore newondenanimbo otoqoro noreŋo towo nereyote. Noreŋo iŋo-iŋonani piyimi ŋundo noreŋo kaná yerero o quhurí tewero yowosoyote. 15 Iŋo-iŋonanimbo nore nowosoro qahu tero o quhurí ka simó qembe pisiyote. Pisiyoní o quhurí ŋundo parámi teyate nore noriní khumowato.
16 Topo-topone hamó, kondé iŋi. O kato ye kaná yereweya koro. 17 Puriŋo meté horé soso ŋuko koreko qu, asa Awa sambo koro hiyó yondowaró qu noŋgo umbuyote. O kato kosa saki raŋoro iŋo-iŋoyó wisumuŋoro rohoréŋoní iŋo-iŋo enesó-enesó kama howeyote. 18 Eneŋombo awanani tero mande hamówore nore pisi niriní o soso towaró ŋuro korete-korete qu, asa kho ŋuro eŋgé korete qu qembe yoteto.
Anutu koro mandí iŋo howi qembe
19 Topo-topone hamó, ye mande ŋaro hamó iŋoyi qembe. Ye soso waka ta kusumbo ri qembe, mande topé imemoŋgo yi qembe, saŋgirí waka ma tewero. 20 Dokoro unindoro saŋgiríyembo Anutu koro otete roneneŋowí “otete roneneŋowí” ŋuko Anutuko nore rokó yiriní noreŋo murínani eneŋo murí howeyote. ŋu riní kama tunoqeyote. 21 Ŋunde ŋuroko o pusú soso se rotoya otete piyimi meyowo ŋuya se rotoya yeŋomboro iŋoyi umbuní mande Anutuko re newondeyemo rimiró ŋu iŋoyi qembe. Mande ŋundo naŋge yeŋo yuqaye ŋu rambaruru koŋgo yoreweya.
22 Anutu koro mandí iŋoyoteŋgo ŋu howeyuri qembe. Mande ŋu kina iŋoro rotowaŋgo tiníqo, ye kota-kota uni ŋunde yorowaŋgo. 23 Dokoro uni kato mande ŋu kina iŋoro rotote ŋuko uni kato sono koŋiwímo umu-kembé qenete ŋunde qembe. 24 Asa qene rotoroqo waka ta umu-kembé datiro ŋu kape teyote. 25 Quko uni kato hutuŋo mande meté mu, hutuŋo mande ŋu nore norero o kusi nerewí qu toŋo wisiyote, ŋu kondé qeneyote quno ŋuno, enendo kina kama iŋoyote. Kini, iŋo howeyote. Howero meté horé yoweya.
26 Uni kato ŋande iŋoweya, “No Anutu potoruku hamó te inoyoteno,” yeweya, quko ene maŋgó meté kama sopoyoweya tiníqo, eneŋombo eneŋo kanáŋoyote, potoruku wimbo-wimbo te inoyote. 27 Potoruku sara memeri mu te inowato ŋuko ŋandiro: wapu, qoqewo ŋuro iŋoro quhuríye korowoyoteto. Ko noko koro otete piyimi mu kama howeyoteto. Anutu Awananimbo otete ŋuro hamó iŋote.

*1:1: “Yesu Kristo” - komo suki ye-ye unindo Anutuko uni ka rokóŋoní mahero wiri yerete uni parámi horé tunoqeweya qu karo yaŋgurí. Juda unipareto uni maheweya ŋu, “Kristo,” ma, “Mesaiya,” ye nekaŋgurí. Asa Yesu mahiní eneŋo unipareyó, “Kristo Yesu,” ma, “Yesu Kristo,” naŋge ye nekaŋgurí.

1:1: “wini 12 mirane-mirane yoraŋgo” ŋuko Juda koro unipareto iŋondutu taŋgurí.

1:20: otete roneneŋowí” ŋuko Anutuko nore rokó yiriní noreŋo murínani eneŋo murí howeyote.