Mulán buk a le on ái
PETERO
Worwor táil
Ái Petero ái koner a kalik án aratintin si Iesu, má a le i kán buk minái tiladi ‘Babilon’ (1Pe 5:13). Te di hol on ngo ái Petero a kis anang Babilon muswan i balis á Mesapotamiá. Te di hol on ngo ái Petero a utngi ngorer i kesá worwor artálár uri kesá sápkin malar, má a kis á Rom ngo Ierusalem ngo kesá malar á Aigipto. A tarwai buk minái uri narsá di á bos tám ruruna dikte tam sara uri bos kuir (1:1) má a mon i tan taun i liu kán tan tám ruruna. Ái Petero a nem i arakrakai i bos tám ruruna er tan sápkin kálámul di lala abilbilingna di (1:6, 2:18-25, 3:13-17, 4:12-19). Ái Petero a parai ngo arabilbiling minái a tapam hut suri tohoi kángit ruruna má inngasi ngo a támin (1:6-7). On á buk minái, ái Petero a abálsai kángit hol ngo ái Iesu a puski rangrangas mul ngorer, má a tungai mur i lain tatalen sang. Má a inau i git suri gita lu mur i lain tatalen káián ái Iesu (2:21-24, 3:18), koner na kaleng sur git (1:3-5, 1:13, 4:7). Git á matananu muswan si Káláu (2:9-10), má ngorer a kuluk ngo gita liu ngorer mai lain tatalen i katbán tan arabilbiling, má gita lu tur dik mai kángit ruruna. Ái á káplabin ái Petero ák le i buk minái.
1
Á iau Petero, iau apostolo si Iesu Karisito, iau le i pákán ram minái uri narsá gam á matananu ái Káláu ákte ilwa pas gam ur káián. Má káksiai ngo gam páng main i naul bim, gam kis án asir on á naul bim, má gamá tam kis arsagil uri tan balis á Pontás má Galatiá má Kapadosia, má gam mul er gam kis i balis á Esiá má Bitinia. Rom 8:29; 2Te 2:13Hirá sang ái Káláu Kák git ákte mánán i gam má ákte ilwa pas gam ur káián ngorer i kán holhol. Má ák tari him singin Tanián a Pilpil suri ngo na timan pas gam uri kán matananu sang, pasi gamák lu taram i Iesu Karisito má dárán na siu apilpil pas gam.
Iau sung ngo artangan má bál matau er a tari ái Káláu si gam na lu pakpakta hanhan i gam.
Bos tám ruruna ​da atur páptai wán kándi ruruna
Parpara agas ur si Káláu, koner a Káláu káián kángit Konom Iesu Karisito má a Kákán mul. Kabin ái Káláu a aptur kalengna Iesu Karisito tili minat, pasi ák arwat suri na tari si git á hutngin liu. A longoi ngorer kabin i kán tilik armámna uri narsá git. Má inái git má káng mai ngangai, má ngangai erei kápnate mat. Kol 1:12Má kabin i ngangai erei, git má talas ngo gita kipi á alal án arasosah er a kebepta páksi ái Káláu imi bát ur káián kán matananu. Bos arasosah minái ákte obop kelkelengnai imi bát ur kamu, má kápate lu rah, má na pilpil pagas, má na ekesi alal pagas. Ioa 10:28, 17:11Kabin i kamu ruruna i Karisito, ái Káláu ák lain bálbálken i gam mai kán rakrakai nák han pang i pákánbung ngo araliu na hau kunlán. Araliu minái ái Káláu ákte eran páksi má na inngasi i áwáwatin pákánbung.
Iak 1:2; 1Pe 5:10Má inái gam lala laes suri á tan táit minái. Má a támin mul ngo onin gam áslai besang i tinang kabin gam lu arsuar mai marán taun, mái sár taun minái kápnate kis ák dol. Kis 17:3; Skr 13:9; Mal 3:3; Iak 1:3Taun minái a hut suri tohoi kamu ruruna, mái Káláu a lu tohoi kamu ruruna ngorer i tan kálámul di lu tohoi gol. Káksiai ngo gol kápate lu kis áklis, a tuan songap i mátán gol uri narsán tan kálámul, má ngorer di lu tohoi i kámnah. Di lu oboi i kámnah suri os sarai dur til on má suri kámnah na inngas tari gol muswan. Mái sár kamu ruruna a tuan lala támin táit alari gol uri mátán ái Káláu, má ngorer mul ái Káláu a lu tohoi kamu ruruna i kámnah. Kámnah erei, wa tan taun gam lu arsuar mai. Taun minái a hut suri tohoi kamu ruruna má os sarai tan táit er kápate pilpil suri nák tur talas ngo kamu ruruna a muswan. Má ngo kamu ruruna a tur muswan pagas uri mátán ái Káláu, ki ái Káláu na durki ngis gam má nák para agas gam i pákánbung na kaleng ái Iesu Karisito. Ioa 20:29; 2Ko 5:7Kápgamte mák Iesu, mái sár ái á sepen nit gam. Káksiai ngo kápgamte arwat suri mákái mai mát gam, ái sár gam ruruna on, má ngorer gamá káng mai gasgas. Gasgas erei ái á wán i kamu ararguna tiklik mam Iesu, má a tuan kuluk taladeng má kápte a arwat ngo gama pálási mai worwor. Kabin gam ruruna i Iesu, gamá atur páptai wán kamu ruruna, má wán kamu ruruna ái á araliu si Káláu uri narsá gam.
10  Mat 13:16-17Má suri araliu minái, tan tám worwor tus til hirá di lain serser kabin. Bos tám worwor tus erei di worwor suri araliu er ái Káláu na tangan gam mai. 11  Sak 22; Ais 53; Luk 24:26-27Tanián ái Karisito a kis i tan tám worwor tus, má Tanián a worwor taru ngo ái Karisito er Mesaia na mulán áslai besang i rangrangas, má namur náng kipi tilik minmáir. Bos tám worwor tus di nem suri da mánán i pákánbung táit minái na tapam hut on má ngádáh na tapam hut ngoi. 12 Ái Káláu a inngas tari singin bos tám worwor tus á worwor talas minái di arbin mai, kápte di parai suri na tangan di sang i kándi pákánbung. Di parai suri akulukna gam. Tan arbin talas erei di inngas tari suri tangan gam i tan pákánbung onin má. Má táit dikte parai, gamáte longrai si rung di arbin mai lain arbin uri narsá gam. Má pákánbung di arbin talas mai, Tanián a Pilpil a porta i di, má Tanián a Pilpil minái ákte tarwa palai ái Káláu tilami bát. Má bos táit minái, bos angelo sang dik nem ngo da lain talas ur on.
Na pilpil i ninsin i gam
13 Kabin i kamu ngangai ngorer, gama eran i kamu holhol má gamáng kátlán timani kamu láklák suri koion gama pur kaleng uri tatalen án holhol sirereh. Gama atri kamu ngangai i araliu erei na tari si gam ái Káláu i áwáwatin pákánbung er ái Iesu Karisito na tur soura on. 14  Rom 12:2; Epe 2:3, 4:17-18Tungu be gam ngul uri lain arbin, ngorer kamu sápkin nemnem a kátlán i kamu liu. Mái sár onin gam ngorer i tan gengen kalik er di nem suri taram i Káláu, má ngorer koion gama káksiai kamu torahin nemnem suri náng kátlán kalengnai kamu liu. 15 Ái Káláu koner a kilkila pas gam, ái a pilpil áklis. Ngorer gama mur i kemen suri gamák nokwan pagas i bos táit no gama longoi. 16  Him 11:44-45; Mat 5:48Pákánbung gama longoi ngorer, gama long artálár pasi pinpidan er a parai ái Káláu ngoromin,
“Na pilpil i ninsin i gam
ngorer i ninsing a pilpil.”
17  Rom 2:11; Apa 2:23Gam lu sung ur si Káláu má gamá lu utngi ngo, “Kakang.” Mái sár a kuluk ngo gama hol páptai ngo ái Káláu er a kák gam a tám nagogon mul, má a lu nagogon i bos kálámul no, má a lu mur i kes sár á sál mai kán nagogon. Má ngorer i pákánbung kamu tu kis án asir be main i naul bim, gama rusan kunlai kamu liu uri narsán mai bunbun má gamák lu rumrum on. 18 Gam mánán on ngo tungu rang kámpup i gam dikte káik uri bál gam má gamá ruruna i tan táit er, má kamu ruruna má kamu liu a tu wáráh sár. Má gamáte talas má ngo ái Káláu ákte hul asengsegeng pas gam alari matngan liu erei. Mái sár kápate hul pas gam mai táit ngoro gol má pirán tabal er a lu bokoh pas. Kápte. 19  Apo 20:28; Eba 9:12-14Ái Káláu a hul pas gam mai lengwen táit a tuan alal, wa dárán ái Iesu. Má dár minái a lala pakta i mátán. Ái Karisito a ngoro kesá sipsip di osmapak mai, a kápte te gilah gilah i páplun má kápte te sasam on. 20  Epe 1:4; 2Ti 1:9-10I pákánbung kápate aksimi be i naul matmatngan pokon, ái Káláu ákte hol páksi ngo ái Iesu na tangan gam, mái sár ái Iesu kápate hut melek i pákánbung erei. Auh, a hut soura i pákánbung minái suri tangan gam. 21  Ioa 14:6; Rom 5:1-2Ái Karisito a tangan gam má gamá ruruna i Káláu. Ái ái koner a aptur kalengna Karisito tili minat mák sángwái urami kiskis pakta. Má ngorer kamu ruruna má kamu ngangai a kis pagas i Káláu.
22  Ioa 13:34; Rom 12:10Gamáte taram i lain arbin, má ngorer gamáte guran palai dur tili kamu liu, pasi onin gamá arwat suri mámnai rang táir i gam er bos tám ruruna ngorer gam lu mámnai rang tuá gam sang. Má ngorer a kuluk ngo gama lu armámna bia arliu i gam mai kunlán bál gam. 23 Gama lu armámna ngorer kabin ái Kák gam a ahutngin pasi kamu liu ngorer i hutngin balbal tili num. Mái sár á gam sang kápte gam tapam hut tili támin balbal til main i naul bim er na bokoh pas. Kápte. Gam tapam hut tili támin balbal a apuar pasi sang ái Káláu má na kis áklis. Támin balbal minái, ái á pinpidan si Káláu er a ekesi liu pagas má a lu tur áklis. 24  Ais 40:6-8Worwor minái a támin kabin i pinpidan si Káláu a parai ngoromin,
“Matananu no di ngoro ur,
má kándi lain kis a ngorer mul i sián ur.
Ur a lu marang,
ki ák lu pur pas i sián.
25 Mái sár pinpidan si Káláu
kápte a lu bokoh pas,
a lu ekesi kis áklis.”
Má pinpidan minái, ái á lain arbin di lu arbin mai uri narsá gam.

1:2: Rom 8:29; 2Te 2:13

1:4: Kol 1:12

1:5: Ioa 10:28, 17:11

1:6: Iak 1:2; 1Pe 5:10

1:7: Kis 17:3; Skr 13:9; Mal 3:3; Iak 1:3

1:8: Ioa 20:29; 2Ko 5:7

1:10: Mat 13:16-17

1:11: Sak 22; Ais 53; Luk 24:26-27

1:14: Rom 12:2; Epe 2:3, 4:17-18

1:16: Him 11:44-45; Mat 5:48

1:17: Rom 2:11; Apa 2:23

1:19: Apo 20:28; Eba 9:12-14

1:20: Epe 1:4; 2Ti 1:9-10

1:21: Ioa 14:6; Rom 5:1-2

1:22: Ioa 13:34; Rom 12:10

1:24: Ais 40:6-8