Mulán buk ái Paulo a le on uri narsán bos tám ruruna á
KORIN
Worwor táil
Ái Paulo a soi lain arbin sur Iesu Karisito adi Korin i kán áruán láklák mai lain arbin (Apo 18:1-18). Bimán rum á Korin a tilik malar i pákánbung ái Paulo a han ur on, má marán kálámul iatung di mur i durwán tatalen má dik lu lala lotu uri narsán marán angagur án káláu. Má i katbán kándi lotu ngorer di lu ararit mai tan wák án sál. Má i pákánbung a lu kiskis be á Epeso ái Paulo i kán átuil láklák (Apo 19:22), ák longrai sur te taun i katbán bos tám ruruna adi Korin (1Ko 1:11). Ái Paulo a longrai ngo bos tám ruruna á Korin a lala rakrakai si di á te suri da ilang alari kándi torahin sápkin tatalen til tungu. A támin ngo Tanián a Pilpil a lala tabar di mai marán lalain artabar, mái sár kápdite lu him kuluk mai bos artabar erei. Dik hol on bul ngo di lala mánán (1:18–2:16) má dik lala apakta pas di (4:6-21). Kesá kálámul a ararit mai wák si kákán (5:1-8). Má bos tám ruruna di lu nagogon arliu i di sang i mátán táil i rung kápte di ruruna (6:1-11). Má ák mon i wáswás puar ami katbán bos tám ruruna mul (1:10-17, 3:1-23). Má te di tapam hut tiladi Korin má dik gálta Paulo suri tan táit erei rung di mur i Karisito kápdite talas ur on (7:1, 8:1, 12:1, 16:1). Io, má ngorer ái Paulo ák le palai buk minái suri tur kári kándi sápkin tatalen má suri kos tumani kándi argálta. Má ák parai suri tatalen án kila (7:1-40). Má ák parai mul suri koion á tekes na apurái táir i Karisito mai tatalen ái sang a hol on ngo a kuluk, mái sár ngo táir a hol on bul ngo a sák (8:1–11:1). Má ák parai si di suri ngádáh da lotu ngoi mai kándi artabar a tari si di á Tanián a Pilpil (11:2–14:40). Má ák parai mul ngo aptur kaleng tili minat, ái á tilik kábutkis on á lain arbin (15:1-58). Bos aratintin si Paulo i buk minái a tángni bos tám ruruna onin, kabin bos táit minái a worwor suri, a muswan ngo a lu tapam hut uri narsán bos tám ruruna i tan pákánbung onin mul.
1
1-2 Iau Paulo iau kesi apostolo si Iesu Karisito, ngorer ákte kilkila pas iau má iau lu tur suri, má iau lu him ngorer kabin i nemnem si Káláu. Iau le i buk minái uri narsá gam á tan tám ruruna tili malar á Korin. Má kesi tuá git, ái koner si Sostenis, a parai mul i kán lain nas uri narsá gam. Ái Káláu ákte kilkila pas gam má ákte pam kes i gam mam Iesu Karisito suri gamá káián sang. Áá, ákte kilkila pas gam ngorer, má i sál sár erei ákte kilkila pasi matananu i naul matmatngan pokon no di lu ruruna má lotu uri narsán ái Konom Iesu Karisito er kándi Konom má kángit Konom mul.
3 Artangan má bál matau kándiar ái Káláu Kák git mái Konom Iesu Karisito, na kis tiklik mam gam.
Ái Paulo a ot kuluk uri narsán ái Káláu
4 Iau lu balbal ot kuluk uri narsán ái Káláu sur gam. Ái Káláu ákte asosah i gam má tangan gam kabin gam tukes mam Iesu Karisito. 5 Má kabin gam tukes mam Iesu, ái Káláu ákte lala tabar gam mai marán artabar. Ngorer ákte tari lala mánán si gam má gamá talas suri midán, má ákte asosah i gam má gamá lu para aposoi kán worwor ák tur talas. 6 Gimáte soi lain arbin er narsá gam. Má lain arbin er a tikbut má ák lain kopkom kabin tan artabar er ái Káláu a tari si gam, ái sang a adikái arbin sur Karisito er gim parai. 7 Má ngorer kápgamte sáhár sur tekesi lain artabar er Tanián a Pilpil a tari singin tan tám ruruna i pákánbung minái gam kis mona Iesu Karisito kángit Konom suri na kaleng ur main i bim. 8 1Te 3:13, 5:23Má ái sang na atu i kamu ruruna pang i bung na rah i kamu liu main i bim. Má ngorer, i bung namur ái Konom Iesu Karisito na kaleng suri na supan git, kápnate mák gam ngo gam masa i mátán. 9 1Te 5:24; 1Io 1:3Áá, kápte kes na parai uri gam ngo a mon i kamu sápkin kabin ái Káláu sang na muswan uri narsá gam. Má ái ái koner a kilkila pas gam suri gama araturán mam Natun er kángit Konom Iesu Karisito.
Keskeskesá boh tám ruruna
10 Pil 2:2Rang buhang, iau tur kiláng i kángit Konom Iesu Karisito mai kán rakrakai ákte tari singing suri ina worwor tiklik mam gam. Má iak nem ngo ina anokwai be i te táit kápate kuluk er i katbán i gam. Má ngorer iak sung gam suri gama sormángát arliu i gam mai kesi holhol, má koion gama tam purwa gam uri toltolom boh. Má iau sung gam mul suri gama pam talum gam uri kes sár á kepwen hol. 11 Iau sung gam ngorer, rang buhang, kabin tungu te tám ruruna, ái rung er tili rum si Koloe, di hut singing má dik para talsai ngoromin sur gam ngo gam lu arngangar arliu i gam. Di parai ngo marán dikte hut narsá gam mai aratintin sur Iesu, má gam lu arngas suri sinih kán aratintin gama mur on. 12 Apo 18:24-28; 1Ko 3:4A ngoromin. Te tili gam di parai ngo, “Gim lu mur i aratintin si Paulo á gim.” Má te tili gam di parai ngo, “Auh, wa á gim gim lu mur i aratintin si Apolos.” Má te sang di parai ngo, “Na, ái Petero sang gima mur on á gim.” Ki te bul di ngo, “Má gim, ái Karisito masik á kángim tám aratintin.”
13 Ngádáh, dikte puár Karisito á ngorer? Kol ngádáh, ái Paulo sang di bás páptai iamuni kubau kus má ák mat sur gam? Auh, kápte! Kol di siu gam i ngisán ái Paulo? 14 Apo 18:8; Rom 16:23Na, wa a kuluk ngo káp iau te siwi marán kálámul main Korin tungu, ái Kirispus sár diar ái Gaius, 15 suri kápte kes a arwat na parai ngo, “Ái Paulo a siu iau i ngisán sang!” 16 1Ko 16:15U, iau barung! Iak han hol pas Setepanas dihat támán mul iau siu di, má kápte iau hol pas tekes mul iau siwi. 17 Ái Karisito kápate tarwa iau suri ina arsiu, kápte. Kak talar suri arbin mai lain arbin, ái sár worwor iau arbin mai, kápte ngo kándi á bos polon á hol. Auh, káp ina te arbin mai polon á hol ngorer ina mák tui sukwáh i rakrakai káián kubau kus.
Rakrakai má mánán si Káláu er i Karisito
18 Rom 1:16Ái rung di lu murmur i sál uri hiru áklis, kápte di hol apakta pasi midán ái Káláu sur Iesu má kán minat iamuni kubau kus. Di hol on ngo worwor án armongoh sár. Mái sár á git ái Káláu ákte aliu pas git má git lu murmur i sál uri liu, git hol on ngo worwor er a káng mai rakrakai si Káláu. 19 Ais 29:14A ngorer a parai i Buk Tabu ngo,
“Ina rabut palai mánán káián tan tám mánán
má inngasi ngo a tu táit bia sár.”
20 Iop 12:17; Ais 19:12, 33:18, 44:25Ki dánih má a hol on ái Káláu suri á holhol kándi ái rung er matananu tili naul matmatngan pokon? Ái rung er di utung di ngo bos tám mánán, kándi mánán na aliu pas di? Má bos tám mánán uri nagogon, ngádáh? Kándi holhol na tari liu áklis si di? Má suri bos tám arkipkip mai worwor, a mon i kándi ararguna mam Káláu kabin a lu lain siror i kándi wor? Kápte, kápte sang. Ái Káláu a inngas tari mánán er a hut tili naul matmatngan pokon ngo ái á holhol kán tan ngul sár. Má ngádáh a inngas tari ngoi á ngorer? A inngas tari mai him a longoi ái Karisito iamuni naul páspáng er ák aliu pas git.
21 Mat 11:25Ái Káláu a tám mánán, má a akuron i holhol káián matananu suri kápdite arwat ngo da han pátum Káláu mai kándi mánán sang. Ái sár ái Káláu a nem suri sáras pas git, má ngorer ák oboi sál ngoromin. Ngo gita ruruna i arbin er di hol on ngo worwor án armongoh, erár giták liu! 22 Tan Iudáiá di hol on ngoromin suri kálámul a hut mai arbin. Di nem i mákái akiláng suri adikái kán worwor ngo a támin muswan. Mái rung tili risán, di sang di nem i longrai kálámul di hol on ngo a tám mánán, ki ngorer dák ruruna on. 23 Rom 9:32; 1Ko 2:14Ái sár á gim, gim lu arbin sár mai parai ngo ái Karisito ákte mat iamuni naul páspáng suri aliu pas git. Ngo tan Iudáiá di longrai ngorer, ki dik tutkum on. Má tan rung tili risán di longrai, ki dik hol on ngo worwor án armongoh sár. 24 Kol 2:3Mái sár uri narsá rung ái Káláu ákte kilkila pas di, te kakun Iudáiá má te rung tili risán mul, di mák ilmi ngo arbin er, wa Karisito sang, ái koner a inngasi rakrakai si Káláu má a para tari mul ngo ái Káláu a tám mánán mai kán holhol. 25 2Ko 13:4Bos kálámul tili naul matmatngan pokon, di lu ngoi ngo holhol taru si Káláu a inngasi kán hol ngo a ngul. Ái sár kápte ngo a ngul, wa polon á hol taladeng alari mánán káián kálámul. Má di ngoi mul ngo táit a longoi ái Káláu er ák mángát pala Iesu ák mat, táit er a inngasi ngo ái Káláu káp kán te rakrakai. Mái sár kápte, kabin kán minat má kán apaptur kaleng ái Iesu a up sorliwi kán bos kurtara mai kán tilik rakrakai er a sorliwi mingin kálámul.
26 Mat 11:25; Iak 2:5A ngoromin, rang buhang. Tungu i pákánbung ái Káláu a kilkila pas gam, kápte marán tili gam di tám mánán i mátán matananu tili naul bim. Má kápte marán tili gam di kabisit ngo di konom. 27 Auh, kápte gam ngorer. Ái Káláu ákte kára pasi rung di mák asosih i di i tan kálámul kuluk tili naul bim. A longoi ngorer ái Káláu suri apos tari singin bos tám mánán ngo kápte di tám mánán muswan. Mái Káláu ákte kára pasi rung kápdite rakrakai suri apos tari singin tan kabisit ngo kándi rakrakai kápte a támin muswan. 28 Mái Káláu a kára pasi mul i tan kálámul kápte a ninir i ngis di má tan sáhár án kálámul má tan kálámul er matananu no di mák pulus di. Má ngorer ái Káláu a apos tari singin matananu ngo táit di hol on ngo a lala támin táit sang, uri mátán ái Káláu a tu táit bia sár. 29 Epe 2:9Ái Káláu a longoi ngorer suri kápte kes na arwat ngo na hol apakta pasi sang i mátán táil ái Káláu. 30 Ier 23:5-6Má kabin i táit a longoi ái Káláu mam gam, ngorer má gamá tukes mam Iesu Karisito. Mái Karisito, ái a aposoi si git suri sál ái Káláu a mur on. Ngorer ái Karisito a pasbat i sál pas git suri ái Káláu na obop git giták nokwan i mátán, má suri na lu timan git giták pilpil, má suri ái Karisito sang na hul pas git tili lalin rangrangas má giták sengsegeng. 31 Ier 9:24Má ngorer git sormángát mam Káláu suri kán worwor erei i Buk Tabu a parai ngoromin ngo,
“Ngo tekesi kálámul a nem ngo na butbut mam tekes,
ki na butbut mam Káláu suri táit er a longoi mam git.”