10
Ái Konilius a mákái mákmák
Má on á malar Sisaria, kesi lala boh tám arup di lu kis iatung. Má boh tám arup erei di utngi mai ‘Boh Tám Arup til Itali’. Má kesi tátáil tili katbán i di ngisán ái Konilius, a kátlán i kesá mar á boh tám arup iatung i malar erei. Ái Konilius tiklik mai rung no di lu kis i kán rum, di lotu mai muswan narsán ái Káláu kán tan Iudáiá. Má a lu balbal tángni tan kálámul til Iudáiá di sáhár, má a lu balbal sung uri narsán ái Káláu. Kesá bung má, mamudi má nas, ákte tul á pákánbung má, mái Konilius a mákái kesá mákmák. Má i mákmák erei a mák tusi angelo káián ái Káláu a han narsán mák ágái ngo, “Konilius!” Má ái a lala mákái angelo erei má ák ráuráuwas mák parai ngo, “Be, dánih?”
Má angelo a parai singin ngo, “Konilius, a gas i bál ái Káláu mai tan sung kaiam má kam tan artangan uri narsán bos sáhár, má inái ái Káláu a kosoi uri narsam. Kesá kálámul onin a lu kiskis i malar á Iopa má ngisán kálámul er ái Saimon, kesi ngisán mul ái Petero. Una dos pala te kálámul dák lam pasi ur main i narsam. Má kálámul minái a lu kis i rum káián ái kán kes ngis, ái Saimon sang mul. Ái Saimon minái a lu timtiman kápán ololas suri da longoi reureu mai, má ái ái koner a atri kán rum pátmi lontas.”
Io, má ngo angelo erei a worwor mam Konilius ákte han pas má alari, ki namur ái Konilius ák bin pasi aru i kán tám arardos mai kesá tám arup mul a tám artangan káián má a lu lotu mai muswan uri narsán ái Káláu. Mái ruktul erei a bin pas ditul ái Konilius. Ditul han uri narsán má ák bit ditul suri tan táit no ákte tapam hut singin, ki erár má ák dos pala ditul uradi Iopa má ngorer ditulá turpasi kánditul inan.
Ái Petero a mákái mákmák
I arasa ur latiu, nas a kis lul tur má, atul á kálámul si Konilius kánditul tu láklák be tangrai sál pátmi malar á Iopa. Kánditul tu láklák be ngorer, mái Petero a tapam urami iátin rum er a kis on. Rum er a leplep i ungán, má ngorer ák sa uramuni iátin suri sung. 10 Ái Petero a lala matpám mák nem i an te táit, má i pákánbung di eran be i namnam, ái Petero a mákái kesi mákmák. 11 A mákái naul bát a pasbat, mák mákái kesi táit a ngoro sepen kaen ngorer di top i ahat á goson má dik asosih on tilami naul bát ur main i naul bim. 12 Sepen kaen erei a káng mai toltolom ololas erei a tam uri narsá di á boh Iudáiá suri ani. Te á táit ahat i kik di, má te á táit di káukáu adi bim, mái rung di sehel mai bál di, má toltolom man mul tili armongoh. 13 Má kaungán kes a parai ngoromin singin, “Petero, tan ololas erei u mákái, aptur má unák up bing te má unák ani.” 14 Him 11:1-47; Ese 4:14Mái Petero a kosoi ngoromin, “Auh, Konom! Kápate arwat muswan sang suri ina longoi ngorer! Káp iau te lu an tekesi durwán táit.”
15 Mar 7:15, 19Má i áruán pákán kaungán kes er a parai ngoromin singin, “Koion una utngi táit ái Káláu ákte apilpilái ngo a durwán táit.” 16 Kándiar tu arkipkip mai worwor ngorer atul á pákán, ki káp melek sár mul má sepen kaen erei a tapam kaleng urami bát.
17 Ngo ái Petero kán tu ngátngát sálán mákmák er a mákái, atul á kálámul er a dos pala ditul ái Konilius dituláte mánán pasi rum si Saimon singin te kálámul er ditul gátna di, ki ditul má han sámtur i mátsálán rum er. 18 Ditulá aráng má gátna ngo, “Be, tekesá asir ngisán ái Saimon Petero almainái i narsá gam?”
19 Ái Petero kán tu kis án hol besang suri mákmák, má Tanián a Pilpil a parai singin ngo, “Saimon, atul á kálámul idi malar, ditul gátna sur iáu. 20 Aptur má unák sosih uradi lal sur ditul. Má koion na ru i kam hol suri han tiklik mam ditul, kabin á iau sang iakte dos pala ditul ur main i narsam.”
21 Ái Petero a aptur mák sosih uradi lal sur ditul mák parai si ditul ngo, “Wa, á iau sár á kálámul gamtul ser suri. Dánih á káplabin á kamutul inan ur main?” 22 Atul á kálámul er ditul má kosoi ngo, “Gimtul han tilanang Sisaria singin kesi tátáil kán tan tám arup. Ninsin a nokwan uri mátán ái Káláu má a lu lotu mai muswan uri narsán, má ái di lu mák ilmi ngo a lain kálámul má dik lu rumrum on á matananu Iudáiá. Ngisán ái Konilius, má nabung sár angelo si Káláu a parai singin suri gima sik pas iáu uranang i kán rum suri nák longrai dánih una parai singin.” 23 Mái Petero a longrai kánditul worwor ngorer má ák parai si ditul ngo, “A kuluk. Gamtula bop be main, má latiu giták aptur uranang Sisaria.”
Tanián a Pilpil a hut sosih mák porta i rung tili risán mul
Má ngo a be kábungbung, ki ák eran sár ái Petero má ák han mam ditul, má te tám ruruna til Iopa di tiklik mam dihat. 24 Má ngo ákte arasa má bul, ki dik han solsol hut má á Sisaria ái Petero di. Mái Konilius a tungai mákmák kursál sur di, má ákte el pasi rang buhán má tan lain rang turán, di no di kis mona Petero dihat. 25 Má ngo ái Petero a láklák suri ngo na kusak sár, ái Konilius a mákái ki ák sangar i láklák suri banai, ngorer ák pur dirtapul mák lotu uri narsá Petero. 26 Apo 14:13-15; Apa 19:10Mái sár ái Petero a top pasi limán ái Konilius mák parai singin ngo, “Salaptur, iau kálámul bia sár ngorer i iáu.”
27 Mái Petero diar tungai wor be ái Konilius iatung i mátán rum, má namur diará sol urami polgon rum, mái Petero a mákái lala matananu dikte hau talum monai iatung. 28 Mái Petero a mákái ngorer mák parai narsán matananu erei ngo,
“Á gam sang gam mánán kuluknai ngo kápte kesá Iudáiá a lu mángta palai i nagogon suri na ararguna mai rung tili risán ngo kusak uri kándi tan rum ngo laum di. Áá, nagogon kángim á tan Iudáiá a parai ngo gam tili risán gam dur. Mái sár ái Káláu ákte inngasi singing ngo kápate arwat ina utung tekesi kálámul ngo a dur. 29 Má ngorer kápate ru i kak hol erei ngo u artari pas iau, má iau minái má. Má inái iau nem ina gálta iáu ngo dánih gam nem on ina longoi narsá gam?”
30 Mái Konilius a kosoi ngo,
“Onin ákte hat á bung palai má mákmák iau mákái. Iau sung main i kak rum i atul á pákánbung i rahrah, má kesá kálámul kán mermer a tuan bal mák pilpilpil a hut asodar mák sámtur i mátán táil i iau 31 mák sanglái ngisang ngo, ‘Konilius! A gas i bál ái Káláu mai tan sung kaiam má kam artangan uri narsán bos sáhár, má inái ái Káláu a kosoi uri narsam. 32 Ngorer una dos palai te kálámul uradi Iopa suri kesi kálámul ngisán ái Saimon Petero. Kálámul minái a asir a lu kiskis i rum káián ái Saimon, koner a lu timani kápán ololas, má a atri kán rum pátmi lontas.’ 33 Má ngo iakte longrai ngorer, iau sangar sár i artari sur iáu, má a tuan kuluk sang ngo ukte hut má. Gim no minái gimáte hau talum i mátán táil ái Káláu, má gimá kis monai te táit ngorer ái Konom ákte artari pas iáu suri una parai si gim inái.”
34 Nag 10:17; Rom 2:11Io, mái Petero a mák ilmi ngo lala támin táit má a taun á minái, má ngorer ák turpasi atalsai uri narsá di ngoromin,
“Inái má iau mák ilmi ngo a támin muswan ngo ái Káláu kápate hol pasi kesá risán matananu masik sár má kesá risán kápte. Auh, kápte a ngorer. 35 Mái sár a mángát pasi matananu tili naul matmatngan pokon no, ái rung er ninsi di a nokwan uri mátán ái Káláu má di lu lotu muswan uri narsán. Páksiai ngo di tili kabinhun dáh, a hol pas di no. 36 Má minái á midán ái Káláu a tarwai uri narsán matananu Israel. Ái á lain arbin a ngoro minái ngo ái Iesu Karisito, Konom káián matananu no, ákte pam kes i git mam Káláu má ngorer gitá kis i lalin kán moloh ái Káláu. 37 Mat 4:12-17Gam talas ur on á tara támin táit a tapam hut main i kunlán balis á Iudáiá. A tangkabin á Galiláiá sang namurwai pákánbung erei ái Ioanes a lu arbin suri tatalen án arsiu. 38 Mat 3:16; Luk 4:17‑21A ngoromin. Ái Iesu til Nasaret, ái Káláu a ilwa pasi suri him má ák asosah on mai Tanián a Pilpil má mai rakrakai. Áá, ái Káláu a tiklik mai, má ngorer a han arkaliut uri tan kuir, ák longoi lain artangan uri narsán bos kálámul mák aliu pas di ái rung er a taun pápta di ái Satan.
39 “Má gim sang á tan apostolo gim lu apapos uri tan táit no ákte longoi ami Ierusalem má i boh malar no i balis á Iudáiá. Má gim apapos mul suri tan táit a tapam hut singin erei tan kálámul di top pasi má dik sá bingi mai ariuriwi iamuni kubau kus. 40 Mái sár ái Káláu a salaptur kalengnai tili minat i átuil bung má ák tur soura. 41 Luk 24:42‑43; Apo 1:8A arinngas uri narsá gim ái rung sár ái Káláu ákte ilwa pas gim tungu, suri namur gima arbin talas ur on. Kápate tur soura singin matananu no, kápte. Gim masik sár gim namnam má ngin tiklik mai namurwai kán aptur kaleng, á gim sár gimáte mákái. 42 Apo 17:31; 1Pe 4:5Má ngorer ái Iesu a ngángsa gim suri arbin mai lain arbin narsán matananu, má suri atalsai singin matananu ngo ái sang ái koner ái Káláu ákte tulsai suri na nagogon i di ái rung di liu be mái rung dikte mat mul. 43 Ais 53:5-6; Ier 31:34; Apo 2:38Má bos tám worwor tus no hirá di worwor talas ur on ngoromin ngo a artálár suri ái Káláu na pah palai kángit tan sápkin tatalen kabin i táit a longoi. Ngorer ái sinih na ruruna on, ái Káláu na pah palai sang i kán sápkin alari.”
44 Apo 11:15, 15:8Ái Petero kán tu parai tan worwor erei be, má i pákánbung sang erei Tanián a Pilpil ák hut sosih mák porta i di no ái rung di longrai pinpidan si Káláu er a parai ái Petero. 45-46 Apo 2:4, 19:6Má dik turpasi worwor mai toltolom worwor má dik parpara agas ur si Káláu. Má tan kakun Iudáiá er di ruruna má dikte tiklik mam Petero, di lala sodar suri mákái ngo ái Káláu ákte artabar uri narsá di ái rung tili risán mul mai Tanián a Pilpil. Mái Petero a parai ngoromin, 47 “Ái Káláu a tari Tanián a Pilpil ur si git á tan Iudáiá tungu. Má onin ákte tari mul si di ái rung tili risán minái. Má ngorer gita tur kalar di suri dáh? Onin gita siu di sár mai dan suri akiláng i di ngo ái Káláu ákte siu táilna di mai Tanián a Pilpil.” 48 Apo 19:5Má ngorer ák parai si di suri ding kipi arsiu i ngisán ái Iesu Karisito. Má ngo dikte kipi arsiu ngorer, ki dik sung pápta Petero suri na kis tiklik mam di pas te na is á bung mul.

10:14: Him 11:1-47; Ese 4:14

10:15: Mar 7:15, 19

10:26: Apo 14:13-15; Apa 19:10

10:34: Nag 10:17; Rom 2:11

10:37: Mat 4:12-17

10:38: Mat 3:16; Luk 4:17‑21

10:41: Luk 24:42‑43; Apo 1:8

10:42: Apo 17:31; 1Pe 4:5

10:43: Ais 53:5-6; Ier 31:34; Apo 2:38

10:44: Apo 11:15, 15:8

10:45-46: Apo 2:4, 19:6

10:48: Apo 19:5