Hutngin kamkabat si Káláu EBARAIO 12

Ái Iesu á lain tohtohpas ur si git

1 Rang támin i git er gitáte para di, di á lala boh matananu taladeng di áir kalar git, má kándi ruruna a lain tohtohpas uri narsá git onin. Kángit liu main i naul bim a ngorer i kálámul a rut i arkarsa. Má ngorer gita obop palai tan táit er a taun pápta git, má gita long palai mul i bos sápkin tatalen er a lu kabat git. Má gita tu mákmák nokwan sang uramunang táil, má koion gita puplir mai rut. 2 Má gita hol kebepta Iesu sang, a tohtohpas uri git. Ái ái koner a han táilnai matananu si Káláu, má ái ái koner a longoi sál artálár suri gita ruruna pagas i Káláu pang i arahrahi. Ái Iesu kápate puplir i pákánbung di ubi má dik bás páptai uri kubau kus. Di hol on ngo kálámul a mat ngorer a kipi lala rumrum taladeng, mái sár ái Iesu kápate hol pasi á rumrum erei. A tu mák nokwan sár suri laes uri arahrahi, má ngorer ák sukis má i kán lain kiskis pakta imi balsán mingin ái Káláu.

3 Áá, gita hol kebepta Iesu sang má rangrangas a áslai singin bos tám sápkin er di pua palai má dik lala mikmikwai. A tu matau i bál i pákánbung er má kán ruruna a tur pagas. Gita mákái sang ngorer suri arakrakai i bál git má suri gita káp puplir alari kángit ruruna.

Ái Káláu a lu anokwai rang natun

4 A támin ngo kamu tu risgos suri gama káp pur kaleng uri sápkin má ilang alar Káláu. Mái sár kápte kes tili gam ákte mat ngorer ái Iesu a mat singin bos sápkin kálámul. 5 Má ngádáh, gam tu longlongrai gut á worwor si Káláu ur si git á rang natun er a arakrakai i bál git? Pinpidan erei a parai ngoromin,

“Kauh, una alongra kuluk suri aranokwa si Káláu,

má koion una sir ngo a wor rakrakai uri iáu.

6 Kabin ái Káláu a lu anokwai kalik a mámnai.

Má ngo a tasi sang, ki a inngasi ngo kán kalik muswan.”

7 Rangrangas ái á kesi matngan aratintin sár ái Káláu a mángát palai suri na atintin gam suri gamáng kálámul kuluk ngorer ái Káláu a nem on. Gam rang natun sang ái Káláu, má ngorer a lu ololoh i gam ngorer i kákán kalik a lu ololoh kuluk i kán kalik. Git mánán ngo kálámul a mon i natun, a lu anokwai kalik er, má i te pákán a lu atintini mai mudán rangrangas suri na lain kalik sang. 8 Má a lu longoi ngorer mul ái Káláu. I te pákán a lu atintin git mai rangrangas. Má a talas uri narsá git ngo ái Káláu káp a tini anokwai kalik káián lite, má kán kalik sang a lu anokwai. Ngo kes kápate áslai á rangrangas káián ái Káláu, ki ngorer a mánán tusi ngo ái a kalik án sál sár má kápte a natun muswan ái Káláu. 9 Má ngoromin mul, rang kák git di lu anokwa git má tas git i pákánbung git gengen be, má ngorer git lu rumrum i di. Má ngádáh, kápte gita kis i lalin kán aratintin ái Káláu Kák git? Na, gita longoi sang! Gita kipi kán aratintin ngorer suri namur gita kis áklis tiklik mam Káláu. 10 Rang kák git di lu anokwa git arwat mai mudán pákánbung sár má di longoi táit erei di hol on ngo a kuluk. Ái sár ái Káláu a mánán muswan i a nokwan má a lu atintin git suri gita maras uri ninsin sang a pilpil. 11 Ngo git áslai rangrangas, kápte git lu laes suri, git lu tinang sár. Mái sár namur, ngo ákte siri nit git á aratintin erei, erár gitá mákái ngo rangrangas erei a akulukna git má ák oboi lain wán, wán ngorer i ninsin i git a nokwan i mátán ái Káláu má matau a kis imi bál git.

12 Má ngorer, koion gama rut ngorer i kálámul a daul i kápán páplun má páput má na puplir má na arsok i rut. Auh, gama tur atu mai kik gam má gama luksi lim gam má gama rut ngorer i kálámul a rakrakai suri na sorliwi tan kálámul no. 13 A kuluk ngo gama mur i sál a nokwan. Ngo gama longoi ngorer má koion á teleh alari suri tiptipar namurwai sápkin, kamu tohtohpas erei na arakrakai i bál di ái rung erei di pepeluk, má kápdate puplir.

Gama rakrakai suri ololoh arliu i gam!

14 Má gam no erei, gama rakrakai suri gama kis tiklik mai bál matau má suri ninsin i gam na pilpil ngorer sang i Káláu, kabin git mánán ngo kes kápate pilpil ngorer, kápnate mák Káláu. 15 Má gama rakrakai mul suri kápte kes na ilang alari artangan si Káláu, má suri kápte kes tili gam na ngorer i rung er di som kusai rang tur di má di talka pas di alari sál muswan. Matngan kálámul erei a ngorer i ngán a long sáksáknai lain pokon. 16 Gama rakrakai suri kápte kes tili gam na kaleng uri tatalen án araturán mai toltolom wák. Má gama rakrakai mul suri kápte kes na ngorer i Esau, koner kápate kebepta kuluknai arasosah si Káláu uri narsán. Ái Esau a mulán kalik, mái sár kán nokwan suri kán kiskis pakta a sirai ur si tuán pasi mudán namnam sár. 17 Má gam mánán ngo namur ái Esau a hol tangrai táit a longoi mák nem ngo na kip kalengnai arasosah erei, mái sár kápte. Ái Esau a lala tang sang, mái sár kápte sál suri keles kalengnai arasosah er ákte long palai má.

Torahin kamkabat má hutngin kamkabat

18 Má iau nem ngo gama hol tangrai be suri aru kamkabat erei. Tungu i lalin mulán kamkabat, rang támin i git kápdite artálár suri da han pátum Káláu. Di han sukis sár pátmi pungpung á Sinai, má pungpung erei a lala kurkurem i kámnah til on má a lala kuron mai sauh. Tilik bát a hut tiklik mai pil má pár. 19 Má namur di longrai taur a lala tang, mái Káláu sang a worwor. Rang támin i git di longrai ngorer má dik sung Moses suri na tur táilna di i mátán táil ái Káláu má nák parai ngo, “Keskam, Konom, gim lala mátut á inái. Má ngorer gim sung iáu suri koion una worwor mul uri gim.” 20 Rung er di pángáng suri arardos si Káláu ngorer suri koion tekesi kálámul ngo tekesi ololas mul na sukai pungpung er, má ngo na sukai, ki da long pasi má dák bás bingi mai hat. 21 Tan táit er di mákái a lala amátut i di, mái Moses mul a mákái ngorer mák parai ngo, “Iau lala mátut má iak ráuráuwas sang.”

22 Mái sár á git git ruruna i lalin hutngin kamkabat, gitáte han má páput sur Káláu. Kángit hol a ngoromin. Gitáte hut má ami pungpung Saion, má urami narsán muswan ái Káláu koner a liu áklis, i malar er di utngi ngo Ierusalem imi bát. Gitáte hut má i pokon di kis ái á lala marán angelo taladeng di lu kis talum má dik lu laes tiklik. 23 Gitáte hut má i pokon di hut talum on ái rang natun ái Káláu, má git no keskeskes git ngoro kán kalik alal má git top i arasosah káián mulán kalik, má ngis git dikte le páptai turán ngisán ái rung da liu áklis ami bát. Gitáte hut má i narsán ái Káláu, koner na nagogon i keskeskesá kálámul suri na top i lain arsupan ngo na áslai rangrangas. Má gitáte hut má singin rung til hirá dikte mat má bál di ákte ekesi pilpil má. 24 Gitáte hut má si Iesu, koner a atri hutngin kamkabat má a tur i katbán i Káláu má kálámul. Má gitáte hut má i Rum a Pilpil Sorliu, i rum er ái Iesu ákte oboi dárán ái i nián ái Káláu. Ái Káláu a mákái dárán ái Iesu er má kápte a sálán ngo ái Káláu na kosoi mai rangrangas ngorer a kosoi dárán ái Abel. Dárán ái Iesu a sálán ngo ái Káláu ákte gas i bál má, suri na mámna rung di longoi sápkin má na apilpil pasi bál di.

Gama alongra si Káláu!

25 Má gama ololoh kuluk suri gama alongra si koner a worwor uri gam onin, wa ái Káláu sang. Rang támin i git di longrai worwor si Káláu uri narsá di main i bim, mái sár di abulbul, má ngorer ái Káláu a oboi rangrangas i di. Má ngádáh, ngo gita abulbul i kán worwor a parai tilami bát sang, ki gita sengsegeng alari kán rangrangas na oboi? Na kápte sang! 26 Tungu i pákánbung a worwor ur singin rang támin i git er, kaungán a gunrai bim. Mái sár onin ákte oror suri lite táit na longoi er a parai i Buk Tabu ngoromin, “Tekes mul i pákán, ina bali gunrai naul bim, má naul bát turán.” 27 Kán worwor erei “Tekes mul i pákán”, a kipi sálán ngoromin ngo tan táit no ákte aksimi na gunrai. Te táit na gunra palai nák bokoh, má te táit na gunrai má kápnate bokoh, na tur áklis.

28 Git mánán ngo ái Káláu ákte aksim git ngo git tili kán mát, má kápte kes na amosrahi. Má git mánán mul ngo ái Káláu a belbelken i git á rang buhán. Má ngorer a kuluk ngo gita top kuluknai artangan no ái Káláu a tari si git, suri ngorer gita hut mai rumrum uri narsán má gita kebeptai na mák bálsák uri git, má ngorer gita lotu muswan uri narsán ngorer a nem on. 29 Gita longoi ngorer kabin kángit Káláu a lu oboi rangrangas i rung di abulbul suri da taram on, má kán rangrangas erei, wa kámnah án hiru áklis.

12:1: 1Ko 9:24-25

12:5: Iop 5:17; Kis 3:11-12; Apa 3:19

12:7: Nag 8:5

12:11: Iak 3:17-18

12:12: Ais 35:3

12:13: Kis 4:26

12:16: Tgk 25:29-34

12:17: Tgk 27:30-40

12:18: Kal 19:16-20; Nag 4:11-12

12:19: Kal 20:18‑21; Nag 5:22-27

12:20: Kal 19:12-13

12:21: Nag 9:19

12:24: Tgk 4:10; Eba 8:6Eba 2:1-3, 10:26-29

12:25: Eba 2:1-3; 10:26-29

12:26: Aga 2:6

12:29: Nag 4:24, 9:3