11
Aratintin suri sung
Mat 6:9-13, 7:7-11
1 Kesi bung mul ái Iesu a sung i kesi pokon. Má ngo a rah i kán sung, io kán kesi kalik án aratintin a purut narsán mák parai singin ngo, “Konom, a kuluk be ngo una atintin gim suri sung ngorer ái Ioanes Tám Arsiu a atintini kán kalilik án aratintin ngoi.” 2 Mái Iesu a parai si di ngo, “Ngoro minái á worwor gama utngi i pákánbung ngo gama sung.
Káláu, Kák gim,
gim nem ngo matananu no da para aposoi ngo ngisam a pilpil má dák rumrum on.
Má gim sung ngo lolsit kaiam imi bát
na sangar i hut main i naul bim.
3 Una tabar gim mai ángim balbal i bosbos bung no.
4 Má una hol palai kángim tan sápkin tatalen
ngorer gim lu hol palai tan sápkin di lu longoi uri narsá gim.
Má una áir kalar gim gima káp pur i pákánbung án artohtoh.”
5 Má ngorer ái Iesu a parai singin kán kalilik án aratintin ngoromin,
“Kesá turam a hut til tepák i katbán tihlo iatung i kam rum. Má á iáu sang káp am te suri támri, ki uk han ur singin kesá turam bul uk sungi sur te balbal má uk parai ngoromin, ‘Turang, una tabar iau be mam te na tul i tigán balbal 6 káplabin kesi turang ákte hut tili kán inan má káp ak te suri ina támri mai.’ 7 Ngo iáu sungi ngorer, ki na kos iáu ngoromin, ‘Koion á ororok. Ákte batbat má mátán sál, má á iau mai rang natung gimáte boptin. Káp ina te tabar iáu á inái.’ 8 Iau parai singim, páksiai ngo a lain turam, káp sang na te aptur má nák tangan iáu. Mái sár ngo una tungai sungi sang, ki erár nák aptur má nák tángni kam sáhár.
9 “Iau parai si gam, gama sung Káláu suri táit gam sáhár suri, má na tari si gam. Gama ser suri táit gam sáhár suri, má gama ser pasi. Má ngo gama pinpidir i mátán sál, ái Káláu na pasbat pas gam má nák tangan gam. 10 Kabin ái rung di sung, da kebeptai; mái koner a ser, na ser pasi; mái koner a pinpidir, ái Káláu na pasbat i mátán sál pasi.
11 “Suri aratámán mul, ngo natum na sung iáu suri isu, káp una te tabar natum mai kanih, kápte sang. Una támri mai isu sang. 12 Má ngo natum na sung iáu suri pasin kok, ngádáh? Káp una te támri mai mákál. 13 Á gam tan sápkin kálámul, mái sár gam mánán suri támri rang nat gam mai lain táit. Mái Kák gam imi bát a lala sorliu sang i kán mánán suri artabar, má ngorer ák lu tari Tanián a Pilpil si rung erei di sungi.”
Ái Iesu má kabisit káián tan sápkin tanián
Mat 12:22-30; Mar 3:20-27
14 Ái Iesu a banai kesi kálámul sápkin tanián káp a tini wor a kis on, má ngorer kálámul er kápate lu worwor mul. Ái Iesu a mákái kálámul erei má namur a tipar palai sápkin tanián alari. Má ngo sápkin tanián ákte kaplah alari, kálámul erei a worwor kaleng. Má matananu di mákái ngorer má dik pángáng suri. 15 Mat 9:34, 10:25Mái sár te tili di di parai ngo, “Ái Belsebul sár á erei, kabisit káián tan sápkin tanián, má ái a tari rakrakai singin má ngorer ák lu tipar palai tan sápkin tanián.” 16 Mat 12:38Io, te bul á kálámul di nem suri da toh Iesu, má ngorer di parai singin ngo, “Una long tekesi akiláng tilami bát suri inngasi ngo rakrakai káián ái Káláu a kis i narsam.”
17 Mái sár ái Iesu sang a mánán tangrai kándi holhol má ák parai ur si di ngoromin,
“Ngo tekesi mát a mon i tan boh i di má namur da arup arliu i di sang, ngádáh da ngoi? Mát erei na sák má matananu kápnate kes kaleng i di mul. Má ngo tekesi aratámán da togor má dáng kis arsagil, kápnate mon i kandi rakrakai suri da pam talumna di, má na sák sang á kandi kiskis án aratámán.
18 “Ái Satan mul a ngorer á kán lolsit. Ngo ái Satan na arup kaleng mai má nák ru on, kápnate tur rakrakai á kán him, má kán him na mat sár. Má gamá parai uri iau ngo iau tipri tan sápkin tanián mai rakrakai ái Belsebul a tari singing. 19 Má ngo iau dos palai sápkin tanián mai rakrakai si Belsebul, ki ngádáh? Ái rung tili gam er di lu tipar palai sápkin tanián, di lu longoi mai rakrakai si Belsebul mul? Kápte sang. Má ngorer di sang di inngasi kamu angagur. 20 Mái sár ngo iau tipar palai sápkin tanián mai rakrakai er ái Káláu a tari singing, ki a támin muswan ngo lolsit si Káláu ákte tapam hut mái Káláu ákte turpasi kátlán i te tili gam erei.
21 “Ngo kálámul rakrakai a leget i kán tan papam suri ololoh i kán rum, kán tan táit a kis kuluk sár. 22 Kol 2:15Mái sár ngo kesi kálámul bul a lala rakrakai a hut má a ubi kálámul erei, koner a rakrakai sorliu a long sarai kán tan táit, má namur a long pasi tan papam káián ái kálámul er a ruruna on mák han mai, má namur a tam purwai tan táit er ur singin rang táir.
23 Luk 9:50“Ái koner kápate táring sang, ái a kurtara mam iau. Mái koner kápate tangan iau suri iang talmi, ái a tam sarai matananu alar iau.”
Elkalengleng káián sápkin tanián
Mat 12:43-45
24 Mái Iesu a sopasun i kán aratintin mák parai ngoromin,
“I pákánbung ngo sápkin tanián a so alari kálámul, a han tangrai pokon mau mák ser sur te nián suri na mon ái. Má ngo kápate ser pas tekesi nián iatung i pokon erei, ki namur má a para kalengnai singin sang ngo, ‘Auh, wa ina kaleng sang má mul uri niang iakte táu alari.’ 25 Io, namur a kaleng i sápkin tanián erei uri torahin nián, má a mákái ngo ákte pilpil, má tan táit iatung i nián ákte kuluk pagas. 26 Io, má sápkin tanián er a mákái ngorer mák han pas mák lam pasi ahit mul i sápkin tanián di lala sápkin sorliwi sang, má di no di kaleng má ding kusak uri kálámul er má dik mon iatung on. Má kálámul erei tungu a kálik sák mai kes sár i sápkin tanián, onin ák lala sák taladeng sang.”
27 Luk 1:28, 42, 48Io, pákánbung a be parai ngorer ái Iesu, ki kesi wák a bin tilatung i katbán matananu má a parai si Iesu ngo, “Wák er a káh iáu má a asus iáu uk pakta, wák er a kuluk pala!” 28 Mái Iesu a parai ngo, “A muswan, mái sár ái rung di longra pasi pinpidan káián ái Káláu má dik murmur on, di tuan kuluk pala taladeng sang!”
Matananu di nem i akiláng
Mat 12:38-42
29 Mat 16:4Má namur marán matananu di hut talum mul má di tur kaul Iesu, má a sopasun worwor narsá di má a parai ngoro minái,
“Ngaul matananu onin di lala sápkin sang! Di gálta iau suri ina longoi tekesi akiláng suri dák mákái ngo ái Káláu a kis i narsang, mái sár kápte kesi akiláng ina longoi narsá di. Akiláng ákte kis má, má ái sár á akiláng a longoi ái Iona tám worwor tus. 30 Ái Iona er tám worwor tus, ái á akiláng uri narsán matananu á Niniwe. Má ngorer Natun Kálámul bul na akiláng uri narsán ngaul matananu i bung onin. 31 1Ka 10:1-10Namur, i bungun nagogon sang, tasim tili mátán kihkih matalames na aptur kaleng má nák atiutiwi ngaul matananu onin, kápkabin hirá tasim erei ákte aptur alari kán malar tepák suri longrai tan lain arabitbit si Solomon. Má iau parai si gam ngo kálámul a pakta sorliu Solomon minái ákte hut má, má kápgamte alongra singin. 32 Ion 3:5-10I bungun nagogon mul, matananu til Niniwe da aptur kaleng má dák atiutiu gam, kápkabin di sang di hol kaleng palai kandi sápkin tatalen i pákánbung di longrai arbin si Iona. Má iau parai si gam ngo kálámul a pakta sorliu Iona minái ákte hut má, má kápgamte alongra singin.”
Worwor artálár suri talas
Mat 5:15, 6:22-23
33 Mar 4:21; Luk 8:16Mái Iesu a sopasun mul i kán aratintin mák parai ngoromin,
“Kápte kesi kálámul a lu oskoi lam mák lu bor kári talsán mai kas ngo na oboi lam i lalin rum. Kápte. Na akai lam i nián sang suri rung da kusak da mákái talas erei. 34 Matam ái a ngoro lam uri páplun i iáu. Pákánbung ngo matam a talas, bos kalkuir no i iáu a talas. Mái sár ngo pákánbung matam a sák, bos kalkuir no i iáu a kuron. 35 Koion una agur iáu sang. U hol on ngo talas er i iáu a támin. Mái sár ngo kápte, má ngo talas er i iáu a kuron, ki á iáu una káng mai kuron mul. Una ololoh kuluk! 36 Má ngo bos kalkuir no i iáu a talas, má kápte mudán kuron on, ki una atur páptai lain talas ngorer i lam a talsa iáu i talsán.”
Ái Iesu a wor uri tan Parisaio
Mat 23:1-36; Mar 12:38-40; Luk 20:45-47
37 I pákánbung a arahi worwor ái Iesu, io kesi Parisaio a el pas Iesu suri diara namnam tiklik, má ngorer ái Iesu a han má a kusak uri kán rum i Parisaio má a tu sukis sár suri namnam. 38 Io, ngo kándi tu namnam ngorer, má Parisaio er a mákái ngorer ngo ái Iesu a namnam má kápate ililim táil, má ngorer a sodar suri. 39 Mái Konom a mánán i kán hol ngo a sodar á Parisaio erei, má ngorer a parai singin ngoromin,
“Á gam á tan Parisaio, gam ngorer i rung di lu gorsai tan kinleh má kuro tili karpala sár, má dik lu páksiai dur imi polgon. Gam lu long arwat pasi bos tatalen án arapilpil tili karpala suri gama mák nokwan uri mátán matananu, mái sár imi bál gam a káng mai tan sápkin holhol má tatalen án kiu. 40 Ái Káláu a longoi kápán páplun kálámul má a longoi nárum i kálámul mul. Gam tilik ngul kabin gam hol sár i apilpilái kápán páplun, má kápgamte hol suri nárum i gam er a lala dur mai sápkin. 41 Gam lu artabar uri narsán tan maris kabin a parai á nagogon ngo gama longoi ngorer. Ái sár, a kuluk ngo gama artabar uri narsá di mai pilpil án bál gam. Ngo a pilpil i bál gam ngorer, ki gama mámna muswan i di má gama nem suri tangan di mul. Ngo gama mur i tatalen ngorer, ki a inngasi ngo gamáte pilpil no i mátán ái Káláu.
42 “Á gam á tan Parisaio gamáte sák kabin gam lu mur arwat pasi tan gengen táit no tili nagogon. Mái sár tan támin táit muswan, kápgamte lu mur on. Ngorer gam lu tabar Káláu mai risán i kamu tan lobo má kamu tan mánáp mul, mái sár gam matai suri mur i a nokwan má suri armámna uri narsán ái Káláu. A kuluk gamáte mur arwat pasi tan gengen táit i nagogon, má ngádáh á tan támin táit erei? Koion gama hol pala tekes tili di, gama mur i tan támin táit mul. 43 Á gam á tan Parisaio gamáte sák! Gam lu nem suri sukis i tan kiskis táil i rumán lotu, má suri tan kálámul da lu árár pas gam i pokon án sirsira. 44 Gamáte sák sang á gam! Gam ngorer i tan tarang án minat kápte akiláng on, má ngorer tan kálámul kápdite mákái. Má namur di láklák i iátin tarang erei, má minat er a long adurwán i di. Gam ngorer kabin matananu kápdite mák ilam gam ngo gam káng mai sápkin, pasi gamá ákwas di mai kamu tan sápkin sang.”
45 Má kesi tám mánán uri nagogon a longrai worwor ái Iesu a parai uri tan Parisaio, má ngorer a parai si Iesu ngo, “Tám Aratintin, pákánbung u parai ngorer uri di, wa u para bengta gim mul.” 46 Mái Iesu a kosoi ngo,
“Má gam mul á tan tám mánán uri nagogon, gamáte sák! Gam lu poklah pasi te nagogon mul uri bontai er ákte kis, má gamá lu oboi uri káil matananu má ák lala taun di. Mái sár kápte gam kálik soai lim gam ur on suri tangan di mai kándi kipkip. 47 Gamáte sák sang! Gam lu angagur mai lain merei tárgun bos tám worwor tus til hirá, ái rung erei sang rang támin i gam di up bing di. 48 Má ngorer gam apos tari ngo gam sormángát suri tatalen rang támin i gam di longoi mai tan tám worwor tus er. Áá, rang támin i gam di up bing di, má gam onin gam lu longoi boh lalain tarang uri di. 49 Má tatalen erei, ái á kápkabin ái Káláu Tám Mánán a parai ngo, ‘Ina tarwa palai tan tám worwor tus má tan apostolo narsá di á matananu, má da up bing te, má te tili di da arangrangas i di sár.’ 50 Má ngorer ái Káláu na oboi i káil i gam á ngaul matananu onin suri dárán tan tám worwor tus er di up bing di, tangkabin tili akaksim 51 ngorer i Abel er a mulán hiru, mák han pang i Sakaria, koner di up bingi iatung i arliwán nián osmapak má rumán osmapak. Áá, a támin ngo ái Káláu na oboi i káil i gam á ngaul matananu onin suri dár di. 52 Gamáte sák sang á gam á tan tám mánán uri nagogon, kabin gamáte top on á ki suri pasbat i mátán sál suri mánán i Káláu. Mái sár á gam sang kápgamte kusak on suri gama mánán i Káláu, io má gamá tur kalar di mul ái rung di kákir muswan suri da kusak ur on.”
53 Ái Iesu a be parai ngorer, má namur a aptur alari rum erei, má tan tám mánán uri nagogon má boh Parisaio di bálsák mam Iesu má dik lu mur on má dik lala gáltai suri marán táit. 54 Di longoi ngorer suri da pidir pas Iesu suri te worwor a sák na parai.