3
Gita pámpur i tatalen a nokwan
Rom 13:1‑7; 1Pe 2:13-14Una apálsai bos tám ruruna suri da lu rusan tar di uri lalin i rung a mon i kándi nokwan suri kátlán i di, má dák lu taram i kándi bos nagogon. Una apálsa di suri da lu eran suri tángni tan lite, má una apálsa di mul suri koion da lu ot bilingna tekes, má koion da lu arngangar mai. Ái sár da lu longoi lain tatalen án arabálbál narsán matananu, má da lu inngasi tatalen án agengen pas di i mátán tan kálámul no.
1Ko 6:9-11; Epe 2:1-2; 5:8U mánán ngo hirá kápte be git talas, gitá lu abulbul mái Satan ák lu lam bengta git, má ngorer gitá lu kis án toptop singin toltolom sápkin má nemnem án kápán páplun. I pákánbung er, git lu kis i katbán sápkin má gitá lu kis án aramikmik má bálsák arliu i git. 4-5 2Ti 1:9; Eba 10:22Áá, má gitá lu longoi bos sápkin tatalen erei ngorer, ái sár ái Káláu kángit Tám Araliu a inngas tari kán armámna má kán lain artangan ur si git, má ngorer ák aliu pas git. Kápate aliu pas git kabin ngo git longoi lain tatalen. Kápte. A aliu git kabin i kán armámna bia ur si git. Ái Káláu a siu palai kángit sápkin mák tari hutngin liu si git, má ák tangan git suri gitá mur i hutngin tatalen a nokwan. Ái Káláu a longoi ngorer mai rakrakai káián Tanián a Pilpil i pákánbung a tarwai Tanián a Pilpil áng kis min narsá git.
Apo 2:17-18Ái Káláu a tarwa asosih i Iesu Karisito kángit Tám Araliu suri aliu pas git, má ngorer ák arwat suri urai Tanián a Pilpil uri git má ák him rakrakai suri tangan git. Ái Káláu a longoi ngorer suri giták rang natun má nák mon i kángit ngangai ngo gita kis tiklik mai ákáklis. Bos táit no minái na tapam hut sang kabin ái Káláu ákte tangan pas git má ákte long anokwa git i mátán. Worwor minái iau parai ur singim a muswan má una ruruna on sang, pasi iak nem i iáu suri una aratintin mai bos táit minái ngoro támin táit sang. Una atintin di ngorer suri ái rung di ruruna i Káláu da tar kunla di suri dák tungai longoi lain tatalen. Bos aratintin minái na támin táit uri narsán matananu no má na tangan di.
2Ti 2:14, 16Git mánán ngo te di lu nem suri arngangar kunán pukpuksa tora uri rang kámpup di, má dik lu arkipkip mai worwor kunán nagogon kán bos Iudáiá. Koion una solsolta iáu i matngan worwor erei tan ngul di lu longoi. Wor arkuh ngorer kápnate tangan tekes má kápnate obop te lain wán. 10 Mat 18:15-17Má ngo tekes na bit sokoi bál tan kálámul má dik lu waswas puar arliu i di, una wor ur on má tur kári suri tatalen ngorer. Má ngo kápnate longra pasi, una bali wor ur on. Má ngo kápate longra pas iáu sang má, ki una kaplah alari. 11 Una kaplah alari ngorer kabin ukte talas ur on ngo kálámul erei ákte tari bahin uri aratintin muswan má kán tungai longoi sápkin. Kán sápkin tatalen sang a atri rangrangas ur on.
Arahrahi worwor
12 Epe 6:21-22; Kol 4:7-8Ina dos pala tekesi tur diar ái Atemas ngo ái Tikikus uratung i narsam iatung Kirit. Pákánbung na tapam hut iatung, ki una sangar i aptur pas tilatung suri unák bana iau anang i malar á Nikopolis. Iau hol on ngo ina kis palai taul gus i malar erei. 13 Apo 18:24; 1Ko 3:5-6Sur Senas, koner a tám mánán uri nagogon, má sur Apolos, iau nem i iáu suri una tangan diar i pákánbung diara kaptur til Kirit. Má unák mákái ngo bos táit no diara nem on a arwat uri kándiar láklák má káp diara te sáhár sur tekesi táit tangrai sál. 14 Epe 4:28Kángitar matananu ái rung git ruruna tiklik erei Kirit, a kuluk ngo da lu tar kunlai kándi liu suri longoi tatalen a kuluk ngorer i artabar ur si rung di sáhár. Una atintin di suri dák lu balbal longoi ngorer suri kándi liu na oboi lain wán.
15 Di no minái di kis tiklik mam iau di tarwai kándi árár ur singim Tito. Má gimá sung iáu ngo una árár pas rung er git ruruna tiklik má a bop i bál di mam gim.
Iau sung ngo lain artangan káián ái Káláu na akáng gam no.

3:1: Rom 13:1‑7; 1Pe 2:13-14

3:3: 1Ko 6:9-11; Epe 2:1-2; 5:8

3:4-5: 2Ti 1:9; Eba 10:22

3:6: Apo 2:17-18

3:9: 2Ti 2:14, 16

3:10: Mat 18:15-17

3:12: Epe 6:21-22; Kol 4:7-8

3:13: Apo 18:24; 1Ko 3:5-6

3:14: Epe 4:28