Luka
Yesuhât Den Pat Âlepŋe
Lukaŋe kulemguop.
1
O bukune Teopilo,
Yesuŋe hohetnenŋan manmâ kulem topŋe topŋe memu lohimbi yâk orop manmâ ya ekbiŋe den pat âlepŋe ya kâsikum ningiwi. Den pat ya lok seseŋgâlâkŋe kulemguwi. 3-4 Otmu nâŋe gurâ den pat ya topŋambâek nâŋgâm heŋgeŋgum kulemgum katgihian. Yakât otmâ pepa yu sâlikumâmâ aŋgoân Yesuhât den pat kâsikum gihiwi ya nâŋgâm heŋgeŋguwuat. Den pat ya yuwu tap.
Aŋelo âlâŋe Sakaria yâkâlen teteop.
Emelâk lok kutdâ âlâ, kutŋe Herot sâm, yâkŋe Yuraia ambolipŋe yeŋgât kunyeŋe otmâ galemyongom manop. Sâp yan Anitâhât hotom uminiwi ya yeŋgâlen gâtŋe lok âlâ, kutŋe Sakaria sâm. Yâhâmâ Awiahât senâmbâ gâtŋe. Yâkŋe imbi âlâ, kutŋe Elisapet sâm, ya miop. Yâhâmâ Aron yâkât senâmbâ gâtŋe. 6-7 Otmu lohimbi yuŋe inâk kâsi manmâ gam sombo olowot. Yawu manmâ tem lâuwaŋgim gamutâ Anitâŋe yelekmu ârândâŋ olop.
Yâhâ Anitâhât hotom uminiwiŋe amboŋan amboŋan hotom um gaminiwi. Otmu hotom u uhât sâp ya tâlâhumu Sakaria mem katŋetâ opon kâmbukŋahât biwiŋe âlâen yâhâ hotom uop. 10 Hotom uop sâp yan lohimbi nombotŋaŋe opon kâmbukŋe yakât dâmân kâlehen yâhâ kinmâ Anitâ ulitguwi. 11 Ulitgum kinŋetâ Anitâhât aŋelo âlâ, kutŋe Gawirie sâm, hotom uminiwi yakât alata bonângen tetem kinop. 12 Tetem kinmu Sakariaŋe ekmâ pârâk pilâop.
13 Yawu otmu aŋelo yaŋe yuwu sâm ekuop. “Sakaria, ki kiŋgitgahât ot. Imbihaŋe naom miâk nâŋgâm Anitâ ulitgum gamat. Yakât otmâ Anitâŋe nâŋgâhihimu imbihaŋe naom membuap. Naom yakât kutŋe Yoane sâm kunbuat. 14 Tetewuap yan lohimbi kiŋgitŋe orowâkŋe yet orop heroŋe nâŋgâwaŋginomai. 15 Nanyetŋe yaŋe tem lâuwaŋgim manmu Anitâŋe nâŋgâwaŋgimu ârândâŋ otbuap. Târârâhâk manmâ to kârikŋe ki nembuap. 16 Yawu manmu Anitâhât Wâtgât mâmâŋahât Heakŋe mâmâŋe otbaŋgimu Isirae lohimbi kuwikyekmu Kutdâ Anitâhâlen biwiyeŋaŋe kepeim mannomai. 17 Emelâk embâŋân Anitâhât poropete âlâ, kutŋe Elia sâm, yaŋe yâkât wâtŋan kinmâ yu ya otminiop ya Anitâŋe ekmu ârândâŋ otminiop. Yakât dopŋeâk nanyetŋaŋe manmâ Kutdâhât mâtâp mewaŋgiwuap. Yâhâ âwâlipyeŋaŋe nan baralipyeŋe kuk otyiŋgimai ya biwiyeŋe mem huruŋ tuhuyiŋgimu kaok oraŋginomai. Otmu lohimbi kunyeŋe kârikŋe otmâ Anitâhât den kumai ya ekyongomu orotmemeyeŋe bâleŋe pilâm tem lâuwaŋgim mannomai. Nanyetŋaŋe yawu otmâ Kutdâhât mâtâp mewaŋgiwuap. Yawu.”
18 Yawu sâmu, Sakariaŋe yuwu sâm âikuop. “Net emelâk sombo oait. Yakât otmâ gâhât den ya nâŋgâm biwi yâhâp oan. Girawu otmâ yakât nâŋgâmune bulâŋe otbuap?” Yawu sâop.
19 Sâmu sâop. “Ahonakmune nâŋgâ. Nâ Gawirie, Anitâhât hoŋ bawaŋgiman. Yâkŋe hâŋgânnohomu ge den yu ekgohoan. 20 Yawu gârâmâ den ekgohomune nâŋgâm biwi yâhâp oat yakât matŋe den biaek manbuat. Yâhâ den ekgohoan yukât bulâŋe tetewuawânâk lauhe hâreakmu den otbuat.” Yawu sâm yanâk biatmu, lok sombo ya ikŋiâk kinop.
21 Lok sombo ya opon kâmbukŋan yâhâ sâp kâlep talop. Yakât otmâ lohimbi yaehen kinbiŋe “Girawu otmâ kâihumboŋ ot tap?” sâm mambotbaŋgiwi. 22 Yawu otŋetâ yâk yeŋgâlen ge den ekyongowe sâm otmu eŋgatŋe maŋguakmu kopa olop. Kopa otmâ kinmu ekmâ yuwu sâwi. “Opon kâmbukŋan yâhâmu Anitâŋe biwiŋe mem purik pilâwaŋgimu kulem âlâ tetemu eksap mon?” Yawu sâŋetâ den sâwe sâm bâtŋaŋak kai toka olop.
23 Otmu nep sâpŋe pesuk sâmu kapiân âwurem gem ariop. 24-25 Otmu yakât kakŋan imbiŋe ya tepŋe olop. Tepŋe otmâ yuwu sâop. “Anitâ Kutdâŋe nâŋgânihimu tepne oan yakât otmâ ki aŋulakbom.” Yawu sâm emetŋanâk tatmu emetsenŋe mome pesuk sâop.
Aŋeloŋe Maria yâkâlen teteop.
26 Emetsenŋe mome pesuk sâmu yan, Anitâŋe aŋelo, kutŋe Gawirie, ya yâhâpŋe hâŋgângumu giop. Hâŋgângumu ge Nasaret kapi Galilaia hânân tap yan imbi sihan âlâ, kutŋe Maria sâm, ya tetewaŋgiop. 27 Yâhâ imbi sihan ya Dawitihât senâmbâ gâtŋe yakât otmâ lok âlâ, kutŋe Yosep sâm, yâkât pat kuwaŋgiŋetâ manop. 28 Aŋelo yaŋe tetewaŋgim yuwu sâop. “Anitâŋe nâŋgâhihim mâmâŋe otgihiap yakât otmâ biwihaŋe heroŋe otbuat.”
29 Yawu sâm ekumu nâŋgâm kiwilim biwiŋaŋe yuwu nâŋgâop. “Den eknohoap yakât topŋe girawu?”
30 Biwiŋaŋe yawu nâŋgâmu yuwu sâm ekuop. “Anitâŋe nâŋgâhihiap. Yakât otmâ biwihe sânduk sâek. 31 Gâŋe tepge otmâ naom membuat yâkât kutŋe Yesu sâm kunbuat. 32 Lohimbiŋe yâkât nâŋgâwaŋgiŋetâ yahatmu “Anitâ pato nandoroŋe yâkât nanŋe” sânomai. Otmu emelâk embâŋân Kutdânenŋe Anitâŋe tâmbânenŋe Dawiti lok kutdâ sâm katmu bukulipŋe galemyongom manop. Yakât dopŋeâk Anitâŋe nange âi sâm waŋmu 33 Yakop sen nengât kunnenŋe kinmâ tihitnenŋe otbisâp.” Yawu sâop.
34 Sâmu sâop. “Nâ lok orop ki mansan. Yakât otmâ den yat yakât bulâŋe girawu tetewuap?” Yawu sâop. 35 Sâmu sâop. “Anitâhât Wâtgât mâmâŋahât Heakŋe biwihan gemu Anitâŋe mâmâŋe otgihimu tepge otmâ naom membuat. Yakât otmâ naom ya koko salehâk manbuap. Yawuhât lohimbiŋe ekmâ kutŋe “Anitâhât nanŋe” sâm kunomai. 36-37 Den âlâ torokatmâ sâmune nâŋgâ. Anitâŋe yu ya otbe sâm yakât ki hâum pâpgumap. Yawu otmâ bukuhe Elisapet kâsi manmâ gamap ya nâŋgâwaŋgimu tepŋe otmâ manmâ gamu emetsenŋe nombolân konok pesuk yap. Imbi kâsi sâmai ya yawu tetewaŋgiap.” Yawu sâop.
38 Sâmu sâop. “Nâ Kutdâhât hoŋ bawa imbi. Yakât otmâ den yat ya bulâŋe teteâkgât naŋgan.” Yawu sâmu aŋeloŋe pilâm ariop.
Mariaŋe Elisapet arim ehop.
39 Sâp kâlep ki otmuâk Mariaŋe Sakaria imbiŋeit yetgâlen ariwe sâm kapiŋe pilâm kapi âlâ Yuraia hân yakât halângen tap yan ariop. 40 Yan arim yâk yetgât emelan yâhâm Elisapet ekmâ heroŋe otbaŋgiop. 41 Heroŋe otbaŋgimu yanâk tepŋe kâlehen naom talop yaŋe kâlâwahomu nâŋgâop. Yawu otmu Anitâhât Wâtgât mâmâŋahât Heakŋe Elisapet mâmâŋe otbaŋgimu bukuŋe yuwu sâm ekuop. 42-43 “O bukune, Anitâŋe gâ nâŋgâhihim mâmâŋe otgihiap. Yakât otmâ imbi kerekŋe gâhât nâŋgâhihiŋetâ yahatbuap. Otmu naom membuat ya Anitâŋe mâmâŋe otbaŋgimu tihitnenŋe otmu Kutdânenŋe sâm tem lâuwaŋgim mannom. Nâmâ imbi inŋe mansan. Yamâ gâŋe nâhâlen takarâ nâŋgâmune âlâ kândâkdâ oap. 44 Taka nohondâ yanâk naom tepnan tap yuŋe kâlâwahomu naŋgan. 45 Otmu den âlâ torokatmâ sâmune nâŋgâ. Anitâŋe aŋelo âlâ hâŋgângumu ge den ekgohop yakât bulâŋe tetewuap yakât nâŋgâm biwi yâhâp ki oat. Yawu otmâ biwi heroŋe naŋgat.” Yawu sâop.
Mariaŋe Anitâ mepaem heroŋe otbaŋgiop.
46 Yawu sâmu Mariaŋe yuwu sâm ekuop.
47-48 “Nâ Anitâhât hoŋ bawa mansan. Yawu gârâmâ Kutdâne Anitâ tihitnenŋe otmapŋe nâŋgânihim mâmâŋe otnihiap. Yakât otmâ lohimbi komotŋe komotŋe tetem mannomaiŋe nâhât nâŋgâŋetâ yahatmu “Anitâŋe nâŋgâwaŋgiap,” sânomai. 49 Anitâ Manman koko salek Amboŋaŋe mâmâŋe otnihim kulem miap yukât nâŋgâmune ewe membe otmu mepaem mansan. 50 Otmu lohimbi âlâ me âlâŋe Anitâhât nâŋgâm tem lâuwaŋgimai ya wawaeyekmap. 51 Wâtŋe pato nandoroŋe tatbaŋgiap. Yakât otmâ yu yakât ki pâpgumap. 52 Lohimbi yeŋe eŋgatyeŋeâk watmâ manmâ hâkyeŋe mepaeakmai ya mem ge katyekmap. Otmu lok kutdâlipyeŋaŋe lohimbi mem bâleyekmai ya mem ge katyekmap. Mem ge katyekmâ lok geheŋe ya mem yâhâ katyekmap. 53 Otmu lok iri sikumyeŋe orowâk ya misihem manmai ya mem ge katyekmu umburuk otmâ manmai. Yâhâ lohimbi po manmai ya tihityeŋe otmâ sot kâle yiŋgimap. 54 Emelâk embâŋân tâmbâlipnenŋe yeŋgât pat kuyiŋgiop ya mem mete tuhum Isirae lohimbi nengât tihitnenŋe otmâ gamap. 55 Yawu otmâ tâmbânenŋe Awaraham yâkât pat kuwaŋgiop. Pat yakât bulâŋe nen yâkât sen nengâlen teteap. Yawu.” Yawu sâop.
56 Mariaŋe yawu sâm Elisapet ekuop. Otmu yâk orop manmu emetsenŋe kalimbu pesuk sâmu kapiŋehen âwurem ariop.
Yoane teteop.
57-58 Maria âwurem ariop yakât kakŋan Elisapetŋe nanŋe miop. Yâhâ Kutdâŋe nâŋgâwaŋgimu nanŋe miop yakât nâŋgâm hep torehenlipŋe otmu kapi ambolipŋaŋe heroŋe nâŋgâwaŋgiwi.
59 Otmu hilâm nombolân kalimbu pesuk sâmu yan hep torehenlipŋaŋe menduhuakmâ naom yakât hâkŋahât undip tuhuwaŋgine sâm, âwâŋe Sakaria, yâkât kutŋe membuap sâwi. 60 Yawu sâŋetâ mâmâŋaŋe kuyiŋgim yuwu sâop. “Bia, kutŋe Yoane sâm kunom.” Yawu sâop.
61 Yawu sâmu yuwu sâm ekuwi. “Âlepŋe yat yamâ bukulipge me hep torehenlipge yeŋgât kut âlâ yawuya ki tap.” 62 Yawu sâm kuaŋgiwi. Otmu “Âwâŋaŋe girawu naŋgap?” sâm bâtyeŋaŋe kai toka otmâ tape kiripi mem waŋbi.
63 Tape kiripi mem waŋetâ yuwu kulemguop. “Kutŋe Yoane sâm kunom,” yawu kulemguop. Kulemgumu ekmâ nâŋgâŋetâ âlâ kândâkdâ olop. 64 Yawu otmâ Sakariahât lauŋe hâreakmu Anitâ mepaeop. 65-66 Yawu otmâ Anitâŋe naom ya mâmâŋe otbaŋgim ikŋe den biwiŋan katmu lohimbi ekyongowuap yakât sâm mepaeop. Kulem yawu teteop yakât nâŋgâŋetâ sâtŋe otmu kapi ambolipŋaŋe yakât den pat sâm haok tuhuŋetâ lohimbi Yuraia halângen manmâ ariwiŋe nâŋgâm yuwu sâm alahuwi. “Naom yu lok otbuawân girawu otbuap?” Yawu sâm nâŋgâwi.
Sakariaŋe Yesuhât sâm ekyongop.
67 Sakariaŋe Anitâ mepaeop yan Wâtgât mâmâŋahât Heakŋe biwiŋe mem heweweŋ tuhumu yuwu sâop.
68-69 “Ambonenŋe Anitâŋe nen lohimbilipŋe manman bâleŋambâ menenekmâ tihitnenŋe otbe sâm tâmbânenŋe Dawiti yâkât senâmbâ gâtŋe âlâ kânâŋgâwuap. Yawu otmâ mâmâŋe otbaŋgimu yâkŋe manman âlepŋan katnenekbuap. Yakât otmâ mepaene. 70-71 Yâhâ kasalipnenŋaŋe nongom itit kiom tuhuningimaihât sârerenenekmâ tihitnenŋe otmu mannom. 72 Yakât nâŋgâm emelâk embâŋân tâmbâlipnenŋe yeŋgât pat kuyiŋgiop yakât ki nelâmguop. Ya mem mete tuhum poropetelipŋe ekyongomu kulemguwi. 73-74 Yâhâ yâkŋe kasalipnenŋe yeŋgât bâtyeŋambâ menenekmu biwinenŋe sânduk sâm tem lâuwaŋgim manmâ yâhânomgât pat Awarahamgât kuwaŋgiop. 75 Yakât otmâ nen Isirae lohimbiŋe tem lâuwaŋgim ki kiŋgitnenŋahât otmâ manmâ yâhânom. Yawu otmâ uwawapŋe bia manmunŋe nenekmu ârândâŋ otbuap.” Yawu sâm mepaeop.
76-77 Otmu den âlâ torokatmâ nanŋahât yuwu sâm ekyongop.
“Nanne yuŋe Kutdânenŋe kulet sâwaŋgim ari mâtâp mewaŋgiwuap. Otmu nenŋe orotmemenenŋe bâleŋe bet pilâm Anitâhâlen biwinenŋaŋe kepeimunŋe tosanenŋe pilâningiwuap yakât den eknongomu nâŋgânom. Yakât otmâ lohimbi biwihâlâkŋe yâkât nâŋgâŋetâ yahatmu “Anitâ yahat yahatŋe yâkât poropete” sânomai. 78 Yakât den âlâen hâum sâmune nâŋgâŋet. Nen omoŋ bâleŋan dop yawu manmain. Yâhâ emet haŋ sâwe sâm otmap yanâmâ pitu kâmŋe papato yaŋe tetemu tatmâ yaŋak emet haŋ sâmap. Emet haŋ sâmu emetsenŋe ga takamap. 79 Yakât dopŋeâk Anitâŋe kaok nâŋgâningim ikŋe hoŋ bawa himbimâmbâ hâŋgângumu ge ikŋe laŋinŋe biwinenŋan pilâmu haŋ sâningimu yâkât mâtâp watmâ yâhâmunŋe manman kârikŋan katnenekbuap. Yawu.”
Sakariaŋe yawu sâm ekyongop.
80 Otmu naom ya kâiŋe hâwimu lok otmâ nâŋgân nâŋgânŋe keterakbaŋgiop. Yawu otmâ âwâŋe mâmâŋe pilâyelekmâ ari lok ki manmaiângen manop. Yan ari manmâ Isirae lohimbi hohetyeŋan âwurem taka âi tuhuwuap yakât mambotmâ manop.