22
Lok kutdâ âlâhât nanŋaŋe imbi miop yan hâum sâop.
(Luka 14:16-24)
Yesuŋe den âlâen hâum hotom uminiwi otmu Yura nengât kunlipnenŋe ya yuwu sâm ekyongop. “Anitâŋe tihitnenŋe otmâ yâhâwuap. Yakât topŋe yuwu tap. Lok kutdâ mansai yeŋgâlen hâum sâmune nâŋgâŋet. Lok kutdâ âlâhât nanŋaŋe imbi membe sâm soŋgo bau otmu sot kâle topŋe topŋe um hâwurumu kinop. Otmu nanŋaŋe imbi membe sâmu yan âwâŋaŋe hoŋ bawalipŋe nombotŋe yuwu sâm hâŋgânyongomu ariwi. “Yen yâhâm gem bukulipnenŋe meyekŋetâ takaŋet.” Yawu sâop. Yawu sâm hâŋgânyongomu ari ekyongoŋetâ ki takawi.
Yawu otŋetâ âlâkuâk hoŋ bawalipŋe nombotŋe yuwu sâm hâŋgânyongomu ariwi. “Aŋgoân bukulipyeŋe hâŋgânyongomune ari ekyongoŋetâ ki takai ya yeŋe âlâkuâk ari yuwu sâm ekyongoŋet. “Yen nâŋgâŋet. Soŋgo bau otmu sot kâle yamâ emelâk mem dinŋan tuhumunŋe tap. Yakât takaŋetâ nanŋaŋe imbi membuap yakât heroŋe otmâ nenom.” Yawu sâm ekyongoŋet,” sâm hâŋgânyongomu ariwi.
Hâŋgânyongomu hoŋ bawalipŋaŋe yâhâm gem âlâkuâk ekyongowi. Den ya ekyongoŋetâ nâŋgâm nâŋgâm âlâku nâŋgâop dopŋan dopŋan ariwi. Nombotŋe kalamângen nep tuhuakne sâm ariwi. Yâhâ nombotŋaŋeâmâ bisinisi tuhuakne sâm ariwi. Nombotŋe ihilâk mahilâk arim kinbi. Yâhâ nombotŋaŋeâmâ lok kutdâŋe hoŋ bawalipŋe hâŋgânyongomu den mem ariwi ya yongoŋetâ muwi.
Yawu otŋetâ lok kutdâ yaŋe den pat nâŋgâm kuk otmâ tembe lâulipŋe hâŋgânyongomu ariwi. Ari kapiyeŋanâk yongom itit kiom bâleŋe tuhuyiŋgiwi. Otmu lok kutdâ yaŋe hoŋ bawalipŋe yuwu sâm ekyongop. “Bukulipnenŋaŋe hâkâŋ otmâ ki takai. Yakât otmâ sot kâle emelâk um katŋetâ tap ya bâlemapgât yuwu otnom. Hâŋgânyongomune mâtâp kunŋan ari kinmâ lohimbi yuken yaken arine sâm oai ya ekyongoŋetâ taka sot yu neŋet.” Yawu sâop. 10 Yawu sâm ekyongom hâŋgânyongomu hoŋ bawalipŋaŋe den sâop yawuâk mâtâp kunŋan yâhâm gem lohimbi âlepŋe bâleŋe ya ekyongowi. Ekyongoŋetâ taka lok imbi miop ya âwâŋahât emelan yâhâ pik ŋâtâk ŋâtâk sâwi.
11 Yâhâ lok kutdâ yaŋe lohimbi takawi ya yekbe sâm emet kâlehen yâhâop. Yâhâ tatbi yapâ gâtŋe lok âlâŋe sâŋgum tok sâsâŋe latmâ taka talop ya ekmâ nâŋgâm bâlewaŋgim yuwu sâm ekuop. 12 “Bâe, gâmâ girawuhât nannaŋe imbi membe sâm otmu sâŋgum tok sâsâŋe latmâ taka tat? Ya ki ârândâŋ oap.” Yawu sâop. Yawu sâmu den matŋe sâwehât nâŋgâmu umatŋe otmu aŋulakmâ inâk talop. 13 Yan tatmu lok kutdâ yaŋe hoŋ bawalipŋe yuwu sâm ekyongop. “Yeŋe lok yu kâiŋe bâtŋe nombot nombot sâhâm lâum yaehen pilâŋetâ giâk. Pilâŋetâ ge yaehen hâhiwin pato nâŋgâmbisâp. Yawu.” Yawu sâm ekyongop. 14 Yawu gârâmâ den yuân hâum yakât topŋe yuwu sâmune nâŋgâŋet. Anitâŋeâmâ lohimbi kerehâk dâiyekbe sâm oap. Yawu gârâmâ lohimbi getek âlâŋe yâkâlen biwiyeŋaŋe kepeim manŋetâ manman kârikŋahât pat kuyiŋgimu mannomai.” Yawu sâop.
Anitâhât pat sâm yu ya katmunŋe tatmap ya waŋnom.
(Mareko 12:13-17 Luka 20:20-26)
15 Den ya sâm tiŋ pilâmu Parisaio yeŋeâk pereŋ pilâm ba kinmâ yuwu sâwi. “Den âlâen hâum yap yuŋeâmâ nengât topnenŋe miap. Yakât nâŋgâmunŋe bâleap. Yakât benŋe girawu otmâ sâmunŋe Roma tembe lâuŋe Yesu mem ari pâi emetŋan katŋet.” Yawu sâwi. 16 Yawu sâm hoŋ bawalipyeŋe otmu Herotgât âi lok nombotŋaŋe Yesu âikuŋetâ sâm tâpikgumu topŋe mem tetenehât hâŋgânyongowi. Hâŋgânyongoŋetâ Yesuhâlen taka yuwu sâwi. “Bawapi, gâhât topge naŋgain. Gâŋe den imbiâk ki sâmat. Den sâmat ya nâŋgâmunŋe bonŋeâk otmap. Otmu lohimbiŋe nâŋgâhihiŋetâ yahalâkgât nâŋgâm âi ki tuhumat. Gâŋe lok âlâhât nâŋgârâ yahatmu âlâhât nâŋgârâ gemu yawu ki otmat. Gâŋe uwawapŋe bia otmâ manmâ garâ gekmain. Yakât wuân me wuân otnom yakât sârâ nâŋgâne. 17 Roma lok âlâ kunnenŋe mansap, kutŋe sisa sâm, yâhâmâ haoŋmâ ârândâŋ takesi waŋmain. Yawu gârâmâ ya waŋmâ yâhânom me bia? Yakât sârâ nâŋgâne.” Yawu sâwi.
18 Yawu sâŋetâ biwiyeŋe ekmâ yuwu sâm ekyongop. “Yeŋe nâhâitŋe sâm tâpikguwuap sâm âinohoai me? Yenâmâ nimbilamyeŋe boho boho. 19 Yakât otmâ kât nanŋe mem nihiŋetâ ekbe.” Yawu sâop.
Yawu sâmu mem waŋetâ mem tiripyongom yuwu sâop. 20 “Kât nanŋe yu ekŋet. Yuân âlâhât towat? Me âlâhât kutŋe kinsap.” Yawu sâop.
21 Sâmu sâwi. “Roma lok patonenŋe, kutŋe Sisa sâm, yâkât umutŋe yakâ.”
Sâŋetâ sâop. “Sisahât pat sâm katŋetâ tap otmuâmâ yâk waŋnomai. Yâhâ Anitâhât pat sâm katŋetâ tatmap yâk waŋnomai.” 22 Yawu sâm ekyongomu nâŋgâŋetâ sâtŋe otmu pilâm yahatmâ ariwi.
Anitâŋe mumuŋambâ mem yahatnenekbuap.
(Mareko 12:18-27 Luka 20:27-40)
23 Sarukaio lok yuwu nâŋgâmai. “Anitâŋe mumuŋambâ mem yahatnenekbuapgât dop âlâ ki tap. Yakât otmâ mumunŋe pesuk sâmap.” Yawu nâŋgâmai. Yâkŋe yakât topŋe nâŋgânehât Yesuhâlen ari yuwu sâm ekuwi. 24 “Bawapi, aŋgoân Moseŋe den kulemguop ya yuwu tap.
“Lok âlâŋe imbi âlâ memu naom ki mewaŋgimu lok ya mumbuap. Mumu imiŋaŋe yâkât kambut ya galemgum yâkât welâmân nimnaom mem ga katyekbuap.”
Moseŋe yawu kulemguop tap. Yakât topŋe sâm eknongohât yuwu sâmunŋe nâŋgâ. 25-27 Imi ata nombolân yâhâp manbi. Manmâ aŋgoân atayeŋe kunŋaŋe imbi âlâ memu imbiŋaŋe naom ki mewaŋgimu inâk manmâ muop. Mumu imiŋaŋe ataŋahât kambut ya mem manmâ yâku in muop. Otmu imiyetŋaŋe kambutyetŋe ya mem manmâ yâku yawuâk naom barahâk muop. Otmu imi ata ya hârokŋe kambutyeŋe yawuâk mem manmâ inâk muwi. Aiop, kambutyeŋe yâku yawuâk muop. 28 Imi ata nombolân yâhâp ya kerekŋe imbi ya mewi. Gârâmâ sâp pato tetemu Anitâŋe mumuŋambâ mem yahatnenekbuap yanâmâ imbi yamâ âlâŋe membuap?” Yawu sâm âikuwi.
29 Sâŋetâ sâop. “Anitâŋe poropetelipŋe otmu lok nombotŋe den ekyongomu kulemguwi yakât topŋe yeŋe ki naŋgai. Otmu Anitâ ikŋe wâtŋe pato tatbaŋgiap yakât topŋe gurâ ki naŋgai. Yawu gârâmâ yeŋe nâŋgâm hilipgum den yawu yai. 30 Yakât otmâ yuwu sâmune nâŋgâŋet. Anitâŋe lohimbi mumuŋambâ mem yahatyekbuap yanâmâ himbimân Anitâhât aŋelolipŋaŋe ki miakmai ya yeŋgât dop otmâ ikŋiâk ikŋiâk mannomai. 31 Yâhâ Anitâŋe mumuŋambâ mem yahatyekbuap yakât topŋe yuwu sâmune nâŋgâŋet. 32 Emelâk Anitâŋe yuwu sâm Mose ekuop.
“Nâŋe Awaraham, otmu nanŋe Isaka, otmu seseŋe Yakop yâk yeŋgât kunyeŋe tatmâ gaman.” Yawu kulemguop.
Anitâŋe Mose den ekumu kulemguop yakât topŋeâmâ yuwu. Emelâk nengât tâmbâlipnenŋe manmâ gawi. Otmu yapâ torokatmâ manmâ gaŋetâ gaŋetâ benŋe nen yu mansain yu. Otmu gâmâlâk nengât sâm sen tetem mannomai. Nen kerek nengât kunnenŋe yamâ Anitâ. Topŋe yawu tap.” Yawu sâop.
33 Yawu sâmu lohimbi yan kinbiŋe den ya nâŋgâŋetâ âlâ kândâkdâ olop.
Mosehât girem den girawu yaŋe kun kunŋe oap?
(Mareko 12:28-31 Luka 10:25-28)
34 Otmu Sarukaioŋe Yesuhât den matŋe sâne sâm hâum pâpgum pilâwi yakât den pat Parisaioŋe nâŋgâŋetâ bâlemu Yesuhâlen ariwi. 35 Ari yâk yeŋgâlen gâtŋe âlâ Mosehât girem den kâsikum ningiminiopŋe yahalop. Yahatmâ Yesuŋe den sâm hilipgumu pâi emetŋan katŋetâ talâkgât yuwu sâm âikuop. 36 “Bawapi, yuwu âihohomune nâŋgâ. Anitâŋe girem den Mose ekumu kulemguop yapâ gâtŋe girawu ya yakât nâŋgârâ yahatsap?”
37 Sâmu sâop. “Anitâŋe den âlâ Mose ekumu kulemguop ya yuwu tap.
“Isirae ambolipŋe yen ekyongomune nâŋgâŋet. Nengât Kutdânenŋe yamâ Anitâ ikŋe konok tatmap. Nenŋe yâkâlen biwi nâŋgân nâŋgânnenŋaŋe kepeim yâk konok mepaenom. Otmu yâkât lau konok nâŋgâm lâum watmâ mannom.” Yawu tap.
38 Den yan yuŋe kunŋe oap. 39 Yâhâ den âlâmâ yuwu tap.
“Nenŋahât nâŋgâmunŋe yahatmap yawuâk buku nombotŋe yeŋgât nâŋgâmunŋe yahatbuap.” Yawu tap.
40 Anitâhât den yâhâp yan yuŋeâmâ kunŋe pato oap. Yâhâ Mose otmu Anitâhât poropete bulâŋe manbiŋe den yâhâp yukât nâŋgâm den topŋe topŋe kulemguwi.”
Dawitihât senâmbâ gâtŋe yakât sâm Yesuŋe Parisaio âiyongop.
(Mareko 12:35-37 Luka 20:41-44)
41 Yawu sâm benŋe purik pilâm yuwu sâm âiyongop. 42 “Anitâŋe hâŋgângumu gewuap. Yakât topŋe girawu naŋgai?”
Sâmu sâwi. “Gewuap yamâ Dawitihât sen.”
43 Sâŋetâ sâop. “Yawu gârâmâ Anitâhât Wâtgât Mâmâŋahât Heakŋe Dawiti mâmâŋe otbaŋgimu den kulemguop ya yuwu tap.
44 “Anitâŋe nâhât patone yuwu sâm ekuop. “Gâŋe nâhât gotnan ga kinmâ nâhât hahit mem kasalipge yongom mem ge katyekbuat.” Yawu sâop.”
45 Dawitiŋe den yawu sâop yakât yuwu sâmune nâŋgâŋet. Anitâŋe hâŋgângumu gewuap yakât Dawitiŋe yuwu sâop. “Yamâ patone,” sâop. Yawu gârâmâ yeŋeâmâ “Yâkŋe hâmbâi ge galemnongowuap,” sâmai. Den sâmai yamâ Dawitiŋe den sâop ya orop ki lâuaksawot.” Yawu sâop.
46 Yawu sâm âiyongomu matŋe kâpekbaŋgine sâm hâum pâpgum pilâm gem itoŋ galaŋ otmâ âlâkuâk ki âikuwi.