4 Ese 34:11, 16; Luk 19:10“Ngo kes tili gam á tan kálámul min a mon i kesá mar i kán sipsip, má ngo tekes tili di ák han rong, dánih na longoi á kálámul erei? Kálámul erei na han be alari asiu i sángul mai asiu á sipsip iatung i poron ur er di lu namnam ái, má na han mákmák sur koner a rong má nák ser pasi. 5 Má kálámul er a be ser pasi sipsip er a rong, a lala gasgas. Má ngorer a top pasi sipsip er má a oboi iatung i káil má a pusak kalengnai uratung i narsán tan sipsip. 6 Io, i pákánbung a kaleng uri malar á kálámul erei, a bin pasi rang turán mák parai si di ngo, ‘Gama gasgas tiklik mam iau kápkabin iakte ser pasi má kak sipsip er a rong!’ 7 Má iau parai si gam ngo a ngorer mul ami bát. Ngo di longrai suri kesá tám abulbul ákte hol kaleng, a tuan sorsorliu sang á laes ami bát suri. Má laes er a tuan pakta taladeng alari laes di áslai suri asiu i sángul mai asiu á kálámul di tám nokwan, má káp kándi te talar suri hol kaleng.”

“Ngo kesi wák a oboi kán sángul á siliwa i kán rum, má kesá kepwen siliwa a pur iatung i rum mák rong, dánih má na longoi á wák er? Wák er na oskoi be i lam ngorer ki nák tahtah i kán rum, má namur na mákmák kuluk i tan kuir no iatung i kán rum suri pirán tabal nák han pang i pákánbung ngo na ser pasi. 9 Io, i pákánbung er a be ser pasi, wák er a bin talmi rang buhán má rang turán, má a parai si di ngo, ‘Gama gasgas tiklik mam iau kápkabin iakte ser pasi má kepwen siliwa er iau palai!’ 10 A muswan á minái iau parai si gam, má ami bát na ngorer sár mul. Tan angelo káián ái Káláu da laes sang suri kesá tám abulbul a hol kaleng.”

“Kesi kálámul iatung a mon i aru natun káláu. 12 Má áruán kalik i diar a parai si kákán ngo, ‘Tata, minsik er kaiam ngo giur tuán a otoi namur i bung una mat on, wa una lu tam purwai má i giur onin, pasi risán er kaiak sang suri inak top on má.’ Io, mái kákán a longrai ngorer má a tam purwai minsik i aru natun.

13 “Namurwai te bung a rah, áruán kalik er a sirai risán minsik er pasi pirán tabal ur káián, mák han alari kán malar uri malar tepák. Má iatung i malar er a longlong Tomono mai omlawai kán pirán tabal, 14 má káp melek ák rah. Namur má taul itol a hut má a bonta noi malar erei, má kalik er a kápte táit mul suri na ani má suri tángni kán kis iatung, má ngorer a tangkabin matpám. 15 Kalik er a matpám má, io ngorer a han mák him singin kesi kálámul tili malar erei. Má kálámul er a dos palai kalik er urada i nián bor suri na lu támri kán tan bor. 16 Má kalik er a lala matpám sáksák sang, mái sár kápte kes a lu támri mam te namnam, má ngorer ák lala kon suri namnam án tan bor.

17 “Má namur a kaleng i kán hol sur kákán má a parai singin sang ngo, ‘Inang si Tata a marán á kálámul di lu him singin má kápte di lu matpám, di lu mas tigán á namnam er ándi. Má iau natun muswan iak tuan matpám á inái, má pátum ina mat suri ak te. 18 Sak 51:4A kuluk ngo ina aptur má inak lu kaleng, má ina parai si Tata ngoro minái, “Kang, iakte longoi sápkin i mátán ái Káláu má uri narsam mul. 19 Kápate arwat mul suri una utung iau mai natum, ái sár una obop iau má inang kam kesá tám arardos sár.” ’

20 “Io, ngorer má a aptur á kalik er má a turpasi láklák kaleng uranang i narsán ái kákán. Má ngo kalik er a lu hanhan páput sár suri na hut anang i rum si kákán, ái kákán a mák pasi tilatung má a mámnai. Má ngorer a rut ái kákán suri, má a pamar pasi mák doroi. 21 Kalik er a mákái ngorer má a parai si kákán ngo, ‘Tata, iakte longoi sápkin i mátán ái Káláu má uri narsam. Má kápte arwat sang suri una utung iau mul ngo iau natum.’ 22 Mái sár ái kákán a long pas natun uri kán rum má a bin pas te tám arardos mák parai si di ngoro minái, ‘Gama sangar suri long pas tekesi lain kaen ur singin nák sulu mai, má tekesi ring gama asolai i kátngán limán, má tekesi bákbákar uri keken. 23 Má gama han gamák long pas tekesá lain bulumakau mul má gamák up bingi má gamák iohoi, má ngorer gita long namnam má giták laes. 24 Epe 2:1, 5Kápkabin natung minái iau hol on ngo ákte rong má ákte mat, mái sár onin a liu sár má ákte tapam hut kaleng.’ Má ngorer di turpasi namnam má dik laes.

25 “Mulán natun á kálámul er ami sang i num kán tu him. Má ngo a kaleng uratung pátum i malar, a longrai kaungán kuduh má saksak má di mil. 26 Má ngorer a bin pasi kesá tám arardos má a gáltai ngo, ‘Be, kaungán dánih á ngoro minái iau longrai?’ 27 Má tám arardos a parai singin ngo, ‘Ái kakam a long namnam. A ardos má dik up bingi lain bulumakau uri kis kalar tuam kabin ákte hut kaleng má a liu kuluk sár.’ 28 Io, mulán natun a longrai ngorer má a mos máng kulkulut suri kusak tiklik mam di. Má ngorer ái kákán sang a so má a parai singin ngo, ‘Kauh, lákám. Kusak má!’ 29 Mái sár kalik er a kos kalengna kákán ngoromin, ‘Tata, mákái! Iau lu him singim ngorer i kesá kam tám arardos sár pasi marán á bet. Má bosbos bung no iau lu taram i iáu má káp iau tini kulkulut. Má dánih ukte tabar iau mai? Kápute tabar iau be mai tekesi án gengen me suri inak long namnam má gimák laes i rang turang. 30 Mái sár ái natum erei ákte omlawai kam tan táit ur singin boh wák án sál. Má i pákánbung a hut kaleng ur main i malar, ki uk up bingi tilik bulumakau erei suri.’

31 “Má ngorer ái kákán a kosoi worwor si natun ngo, ‘Kauh, á iáu gitar lu kis tiklik áklis, má tan táit no er kaiak, na ur kaiam sár. 32 Mái sár ngádáh? Kápate arwat suri gita long namnam má giták laes be? A kuluk sár kápkabin ái tuam ákte han benget má a ngoro ákte mat, mái sár onin a liu sár má ákte tapam hut kaleng.’ ”