16
Worwor artálár ​ ​ suri tám ololoh
Má ngorer ái Iesu a parai kesá worwor artálár singin kán kalilik án aratintin ngoromin,
“Kesá tiling konom iatung a mon i kán kesá toptop a tám mánán má a lu ololoh i kán tan táit. Mái sár namur konom erei a longrai ngo tám ololoh erei a omlawai tan táit káián konom. Má ngorer konom erei a artari pasi tám ololoh uri narsán má ák gáltai ngo, ‘Be, a muswan á worwor iau longrai uri iáu? Ngorer una inngasi tan mámát i tan táit no er u ololoh on inak mákái, má namur ina long pala iáu má.’
“Tám ololoh er a parai singin sang ngo, ‘Pátum má kak pakpakta na long pala iau tili kak him. Ngorer má kápte kes mul na long pas iau má obop iau suri ina tám ololoh káián. Dánih má ina longoi? Káp iau te rakrakai suri tám himhimna, má iau rumrum mul suri sung tangrai sál sur ak te. Iu, wa iakte hol on má táit ina longoi! Ina araturán mam te kálámul suri da lu bin pas iau uri kandi rum er ngo ina rah tili kak him.’
“Má namur tám ololoh a bin talmi tan kálámul ái rung er a mon i tinákum káián konom er i di, má a gálta di keskeskes. Má tám ololoh a gáltai mulán kálámul ngo, ‘Á iáu a is á tinákum káián ái kak pakpakta er i iáu?’ Má kálámul er a parai ngo, ‘Kesi mar á átbán wel.’ Ngorer má tám ololoh a parai singin kálámul er ngo, ‘A kuluk. Ina tangan iáu suri longoi á tinákum er. Sukis má. Top on á pákán ram min má una le palai alim i sángul, má alim i sángul sár má kam tinákum na lu kis. Má ngorer una kosoi alim i sángul sár, má alim i sángul páksiai má.’ Namur a gáltai kes bul á kálámul ngo, ‘Má iáu, a is á tinákum i iáu?’ Má kálámul er a parai ngo, ‘Kesi mar á rat padi.’ Ngorer má tám ololoh a kosoi kálámul er ngo, ‘Be, wa kesi mar á rat padi sang á kam tinákum? Minái á kam pákán ram, má una le palai aru i sángul á rat padi, má na wal i sángul sár má rat padi er tinákum i iáu na lu kis, má páksiai má aru i sángul.’
“Konom erei a longrai ngorer má a mák ilmi uri toptop er ngo, káksiai ngo kápate muswan, wa a tám holhol tus mul kabin ákte peplai sál ur on suri nák gai on i te táit namur, má ngorer a para agasi. Rung di lala holhol suri liu án naul bim, ngorer ái rung di kis i kuron, di mánán taladeng sang suri tipar tumani kandi liu main i bim. Má kandi mánán ái rung erei suri tan matngan táit ngorer a lala sorliwi mánán kandi ái rung di kis i talas.”
Kápte kes na lu toptop ​ ​ singin aru konom no
Mái Iesu a sopasun kán worwor má a parai ngoro minái,
“A muswan á minái iau parai si gam ngoromin. Pákánbung kamu tu liu be main i naul bim, a kuluk gama lu tángni tan sáhár mai kamu minsik pas te rang tur gam dák ruruna i Iesu. Má namur ngo ákte rah má i kamu liu, ki ái rung erei di kis táil i malar er di liu áklis on, da árár pas gam uratung.
10 Luk 19:17-26“Ái sinih a muswan mai longoi gengen him sár, ái na muswan mul suri longoi tilik him. Má ngorer mul ái koner kápate muswan mai longoi gengen him sár, ái kápnate muswan sang suri longoi him pakta. 11 Má ngorer ngo á gam kápgamte arwat suri kátlán tumani tan táit til main i naul bim, sinih na ruruna i gam suri gama kátlán i tan támin táit káián ái Káláu? Kápte kes. 12 Má ngo gam kápgamte muswan suri ololoh kuluknai táit káián lite kálámul, ái sinih na tabar gam mam te táit mul ur kamu sang suri gamák ololoh on?
13 Mat 6:24“Kápte kesá toptop a arwat ngo na lu him singin aru konom no sár. Ngo na longoi ngorer, ki na mámnai kes sár, má na mikmikwai kesi tur diar. Na lu muswan ur singin kes, má kes na lu hol agengen on. Má ngorer ái koner a lala bes mai pirán tabal kápate arwat ngo na toptop si Káláu mul.”
Te arabitbit si Iesu
Mat 11:12-13, 5:31-32, 19:9; Mar 10:11-12
14 Tan Parisaio di longrai tan worwor ákte parai ái Iesu, ngorer má di tartar retret si Iesu kápkabin di lala hol suri pirán tabal sár. 15 Mat 23:28; Luk 18:9-14Mái Iesu a parai uri di ngo,
“Á gam gam lu tohoi suri gama mák kuluk ngoro tan tám nokwan uri mátán tan kálámul, mái sár ái Káláu a mánán muswan i bál gam. Má táit gam lala bes mai i matananu, uri mátán ái Káláu a tuan sák.
16 Mat 11:12-13“Worwor i nagogon si Moses má káián tan tám worwor tus a kátlán i git tungu mák han pang i pákánbung ái Ioanes Tám Arsiu a hut. Mái sár turpasi i pákánbung erei, hutngin nagogon a kis, wa lain arbin suri lolsit si Káláu, má marán kálámul di lala kákir suri kusak ur on.
17 Mat 5:18“Naul bát má naul bim na bokoh be, mái sár ngo kápte kesi mudán tip tili nagogon na bokoh.
18 “Ngo tekesi kálámul a palai kán wák má a kila pasi lite wák, kálámul erei a longoi sápkin. Mái koner a kila pasi wák er ákte long palai ái kán pup, ái mul a longoi sápkin.”
Worwor artálár ​ ​ mai kálámul a konom ​ ​ má kálámul a maris
19 Mái Iesu a sopasun i kán aratintin mai kes mul á worwor artálár ngoromin,
“Má kesi kálámul a konom a liu i arliwán bung er. Má a lu mermer mai tara lalain sulu sang, má a lu ani lalain namnam i bohboh bung no, má kápte kesi táit a sáhár suri. 20 Má kesi kálámul mul iatung a maris, má kálámul er ngisán ái Lasaro. Kápán páplun ái Lasaro manu a bonta noi, má di lu kipi uratung i mátán kas i kuir malar káián konom er má a lu sukis pagas ái suri sung. 21 Ái Lasaro a hol on ngo na lu ani tan tingnán namnam di lu mas tigán má dák lu buswa palai tilatung i rum. Mái Lasaro di oboi iatung, má tan pap di lu salsaliu má ngorer di lu dami kán tan manu mul.
22 “Namur má, maris án kálámul er a mat, má tan angelo di long pasi tanián ngorer má dik aksimi i narsán ái Abaram. Io, namur sár kálámul er a konom a mat mul má dik tahni. 23 Má iatung i tarang án minat a kis ái á tanián kálámul er, má a áslai lala rangrangas. Má ngo a tántán, a mák Abaram ur tepák mái Lasaro a kis i narsán ái Abaram. 24 Ngorer má tanián kálámul er a bin ngo, ‘Abaram, iáu á támin i iau, una mámna iau! Ák tuan gis iau má rangrangas á minái i kámnah. Una parai si Lasaro suri na kip te dan má una dos palai mai ur mainái, má nák agáwár i kermang án mudán mai dan er na tim tili kátngán limán.’
25 “Mái sár ái Abaram a parai, ‘Kauh, wa u hol páptai sang gut be á kam liu i liu án kápán páplun u tabir sang mai á tan lain táit no, mái Lasaro a otoi sár i tan táit a sák. Mái sár onin ái Lasaro ákte sengsegeng má, má iáu bul una áslai rangrangas. 26 Má kesi táit er i arliwán i git, tilik polon dan. Mái rung di nem i han til mainái si gim uratung sur gam, kápdate long artálár on. Mái rung tilatung si gam kápdite arwat mul suri da han ur main si gim.’
27 “Má tanián konom er a longrai ngorer má a hol pasi rang tuán má a parai ngoromin, ‘Ina sung iáu be, Abaram, ngo una dos kalengna Lasaro be uradi rum si tata 28 suri alim i tuang di idi. Na han sang ái Lasaro má nák akeng i di suri da káp han mul ur main i malar án rangrangas.’ 29 Mái sár ái Abaram a parai singin tanián konom erei ngoro minái, ‘Nagogon si Moses má worwor káián tan tám worwor tus ákte kis. A kuluk da alongra suri má dák taram on.’
30 “Má tanián konom er a parai mul ngoro minái ngo, ‘Auh, tata Abaram, kápate arwat sang á ngorer ukte parai. Rang tuang kápdate longra pasi sang á erei. Koran má tekes na aptur til main i pokon án minat má ngorer na han uri narsán i di suri akeng i di, ki erár da hol kaleng alari kandi sápkin.’ 31 Mái sár ái Abaram a parai ngo, ‘Na, kápte sang! Erei ngo kápdate alongra suri nagogon si Moses má tan tám worwor tus, ngádáh da hol kaleng ngoi singin á tekes er a aptur tili minat?’ ”

16:10: Luk 19:17-26

16:13: Mat 6:24

16:15: Mat 23:28; Luk 18:9-14

16:16: Mat 11:12-13

16:17: Mat 5:18