17
Worwor suri sápkin ​ ​ má suri ruruna
Mat 18:6-7, 18:21-22; Mar 9:42
Má namur ái Iesu a worwor mul uri narsán kán kalilik án aratintin mák parai ngoro minái,
“Boh artohtoh er a lu tutkum on i kálámul mák longoi sápkin, a támin na tapam hut sang. Mái sár na tuan sák uri kálámul er a lami kesá kálámul suri ák longoi sápkin. Ái rung er di ruruna i iau di ngoro rang natung. Ái koner a lam bengtai kes tili di ái rung di ruruna i iau mák apurái kán ruruna, kálámul er a longoi táit a tuan sák. Ngo da putai tilik lala hat i án pogong á kálámul er má da lápkai urada i lontas, a gengen rangrangas sár. Má rangrangas er na oboi ái Káláu ur on, ái na lala pakta taladeng kabin a long sáksáknai ruruna káián kesi natun ái Káláu. Mat 18:15Gama ololoh i gam.
“Ngo ái tuam a longoi sápkin uri narsam, una tur kári má parai singin ngo táit a longoi kápate kuluk. Má ngo a hol kaleng, ki una hol palai sár. Má ngo a longoi sápkin narsam marán pákán i kesá bung, má keskeskesi pákán a longoi ngorer má namur a hut narsam mák parai ngo, ‘Keskam, iau longoi ngoromin uri narsam,’ ngo a parai ngorer ki una hol palai sár.”
Má boh kalilik án aratintin er, ái rung er namur di utung di mai boh apostolo, di parai singin ngo, “Konom, una tangan gim suri na pakta i kángim ruruna uri narsán ái Káláu.” Mat 17:20, 21:21Mái Konom a kos di ngoro minái,
“Ngo kamu ruruna na ngorer i kotlin kali, káksiai ngo a tu gengen sár, a arwat sár ngo gama parai singin kuil min ngo, ‘Hai! Una támrabut má unák han tur ada i lontas!’ Má kuil er na longra pasi má nák tárma gam.”
Talar káián toptop
Mái Iesu a sopasun i kán aratintin mák parai ngoromin,
“Má ngo tekes tili gam a kálámul pakta má a mon i kán toptop a lu him ada i num ngo a lu ololoh i tan sipsip ami bos, má ngo a kaleng tili him uri malar i rahrah, ngádáh una parai singin ngoi? Káp una te parai singin kam toptop ngo na sangar suri na ani áián suri ái na namnam táil. Auh, kápte sang. Ngoro minái una parai singin kam toptop ngoi, ‘Una tutun be á iáu. Io unáng kelkeles, má namur unák sokoi namnam inak ani má unáng kipi dan inak nginmi, má una kis nana iau. Má ngo iakte namnam no, ngorer á iáu bul una namnam má unák ngin.’ Ngádáh, una ot kuluk uri narsán kam toptop er kabin a longoi tan táit ukte dos on suri? Kápte sang! 10 Má gama ngorer sár mul á gam. Namur ngo gamáte long artálár pas noi kamu talar, gama parai arliu i gam ngoro minái, ‘Git á tan toptop má gitáte longoi sár á kángit talar.’ ”
Ái Iesu a apilpil pasi ​ ​ sángul á lepra
11 Má a sopasun i kán inan urami Ierusalem ái Iesu, ngorer a tangrai arpangia i aru balis á Samaria má Galiláiá. 12 Má ngo kán tu láklák be suri ngo na kusak i kesá malar er, ái Iesu a banai sángul á lepra. Má ding kálik tur tepák sang 13  Him 13:45-46má dik bin ur singin ngoromin, “Iesu, Konom, una mámna gim!” 14  Him 14:2-3; Mat 8:3-4Mái Iesu a mák di má a parai si di ngo, “Gama han má gamák inngasi páplun i gam singin tan tám osmapak suri dák mákái ngo gamáte sengsegeng alari kamu sasam.” Má ngo di longrai ngorer ki dik han pas. Má ngo kándi tu láklák be tangrai sál, lepra a bokoh pas alari páplun i di má dik sengsegeng.
15 Má kesi tur di á tan lepra erei a mákái ngo ákte sengsegeng. I pákánbung er, a ilang kaleng sur Iesu má a lala para agas Káláu urami bát. 16 Má kálámul er a han sukis dirtapul i narsán keken ái Iesu má a ot kuluk uri narsán. Kálámul er, ái a kakun Samaria. 17-18 Mái Iesu a mákái ngorer má a parai ngoromin, “Di tara sángul á kálámul er iakte asengsegeng pas di, be? Má suri dánih á asir masik minái a kaleng suri ot kuluk uri narsán ái Káláu? Di aiá á asiu á kakun Israel erei?” 19 Mái Iesu a parai singin ngo, “Salaptur má unák lu han. Kam ruruna ákte asengsegeng pas iáu má.”
Enges na tapam hut ​ ​ á lolsit káián ái Káláu?
Mat 24:23-28, 24:37-41
20 Má kesi bung, te Parisaio di gálta Iesu ngo, “Enges á lolsit káián ái Káláu na tapam hut má náng kátlán i git ái Káláu?” Mái Iesu a kos di ngoro minái, “Lolsit káián ái Káláu kápnate mon te akiláng on suri giták mákái ngo er má na tapam hut. 21 Má kápte kes na parai ngo, ‘Gam mákái, minái mái!’ ngo ‘Erei mái tili munang!’ Kápte sang, kápkabin ngo lolsit si Káláu minái sang i katbán i gam!”
22 Má namur ái Iesu a parai narsán kán kalilik án aratintin mul ngoro minái,
“Namur gama nem suri mákái kesi kepwen bung káián Natun Kálámul, mái sár kápte má gama mákái. 23  Mar 13:21; Luk 21:8Má te kálámul alatung da lu parai si gam ngo, ‘Gama mákái, imunang á Natun Kálámul!’ ngo ‘Minái sár ái!’ Mái sár koion gama mur i di á tan kálámul er. 24 Má kalkaleng káián Natun Kálámul i kepwen bung káián sang, na ngorer sár i talsán pil a talas tili kesá kuir armongoh uri kesá kuir, má a atalsai naul bim no. 25 Mái sár mulán sang, ái na áslai rangrangas má da mikmikwai i ngaul matananu onin.
26 “Má pákánbung káián Natun Kálámul na ngorer sár i bung hirá ái Noa má rang natun di kusak uri tilik mon. 27 Matananu di lu namnam sár má dik lu ngin, má dik lu kila mul. Kandi tu taltaladeng sár pang i bung er ái Noa a kusak uri tilik mon, má ngorer tilik tibin a hut má a up bing noi matananu. 28-30  Tgk 18:20, 19:25Má pákánbung káián Natun Kálámul er na tur soura on, na ngorer sár mul i pákánbung a liu on ái Lot anang i malar á Sodom. Matananu di lu namnam sár má dik lu ngin, má dik lu huhul má sirsira, má dik lu himhimna, má dik lu long rum mul pang i bung ái Lot a táu alari malar er mái Káláu a tarwai kámnah er a pur tilami bát mák up bing noi matananu.
31  Mat 24:17-18“Ái koner ngo na iatung i lol malar i bung er, kápnate kusak mul uri kán rum suri kip kán te táit iatung. Na tu táu sár. Na ngorer sár mul sur koner a him i kán pokon, kápnate kaleng uri kán rum. Na tu táu sár. 32  Tgk 19:17, 26Gama hol pasi táit er a hut si kán wák ái Lot! 33  Luk 9:24Ái koner a tohoi suri na top páptai kán liu til main i naul bim, liu muswan er a kis áklis na bokoh alari. Mái koner kápate mámnai kán liu, ái na atur páptai liu muswan er.
34 “A muswan á minái iau parai si gam. Ngo i libung ngo na kaleng on ái Natun Kálámul, má ngo na ru á kálámul diara boptin tiklik i kesá rum sár, kesá turán na bokoh, má kes nák lu bop iatung. 35 Má ngo i nas, má ngo na ru i wák diara ioh tiklik iatung i kesá goson sár, kesá turán na bokoh, má kes masik sár nák lu kis iatung. 36 [Má ngo na ru i kálámul diara him tiklik ami bos, kesá turán na bokoh, má kes nák lu kis iatung.]”
37 Má tan kalilik án aratintin di gáltai ngoro minái, “Be, Konom, aiá na tapam hut ái á táit erei?” Mái Iesu a kos di ngoro minái ngo, “Erei ngo gama mákái tan wokwok di roh má dik han roh sukis ái, alatung i pokon er á minatin táit. Na mon mul i akiláng ngorer suri para tusi pokon na tapam hut ái á táit erei.”

17:3: Mat 18:15

17:6: Mat 17:20, 21:21

17:13: Him 13:45-46

17:14: Him 14:2-3; Mat 8:3-4

17:23: Mar 13:21; Luk 21:8

17:28-30: Tgk 18:20, 19:25

17:31: Mat 24:17-18

17:32: Tgk 19:17, 26

17:33: Luk 9:24