14
Minat káián ái Ioanes Tám Arsiu
Mar 6:14-29; Luk 9:7-9
I pákánbung erei ái Erodes, kabisit til Galiláiá, a longrai arbin sur Iesu ákte arkaliut, má a parai ngoromin singin kán tan tám arardos, “Kálámul er di parai, wa ái Ioanes sang, er Tám Arsiu. Ákte liu kaleng alari minat, má ngorer ák mon i kán rakrakai suri longoi bos akiláng erei.”
3-4 Him 18:16, 20:21; Luk 3:19-20Káplabin worwor erei a ngoromin. Tungu sang, ái Ioanes a liu be, a worwor rakrakai uri mátán ái Erodes suri kesi sápkin tatalen a longoi. A parai ngoromin, “Ukte ras pas Erodiá, wák si tuam ái Pilip, má kápate nokwan.” Má ngorer a mos i bál ái Erodes diar mokson. Má namur ái Erodes a lala holhol sur kán wák, má ák tarwai wor ngo da kabat pas Ioanes uri rumán batbat kalar kápkabin sur Erodiá. Mat 21:26A nem ái Erodes suri na up bing Ioanes, mái sár a bulat suri matananu káplabin ngo di ngoi ngo ái Ioanes a tám worwor tus si Káláu.
Má namur ái Erodes a longoi kesi tilik lala namnam. A hol pasi bung er a káhái on ái mámán. A longoi lala namnam ngorer má a kilkilai marán kálámul. Má i pákánbung er, natun tahlik ái Erodiá a kusak mák mil. Ái Erodes a mákái ngorer má a lala nem on, má ngorer a oror mam kukun ur singin tahlik er ngo, “Te táit una sung iau suri, ina tari singim.” Má kalik átlái erei a so suri gátna mámán ngo dánih na sungi, má namur a kusak kaleng narsá Erodes má ák sungi ngoromin, “Iau nem i lul ái Ioanes Tám Arsiu. Una oboi i map má unák tari singing.”
Mái Erodes a longrai ngorer má a tuan sák i bál suri, ái sár ákte oror i mátán bos kálámul erei má a rumrum suri na tah kusi kán oror, má ngorer a ardos suri da mur sár i nemnem si natun tahlik. 10 A dos palai kesi tám arup suri tah kusi pogong a Ioanes má náng kipi lul. Má tám arup erei a han má a tah kusi pogong a Ioanes iatung i rumán kamkabat. 11 Má a oboi lul ái Ioanes i kesi map má áng kip tari singin kalik átlái. Má kalik átlái erei a top pasi má ák tari si mámán. 12 Má namur tan kalilik án aratintin káián ái Ioanes di longrai, má dik han má ding kip pasi kápán páplun má dik tahni. Má namur di han uri narsán ái Iesu má dik para talsai singin á táit erei.
Ái Iesu a tabar amasi ​ ​ alim i arip á kálámul
Mar 6:30-44; Luk 9:10-17; Ioa 6:1-14
13 Má ngo ái Iesu ákte longrai arbin sur Ioanes ngo ákte mat má, ngorer ák roh uri kesi mon má ák han alari malar er uri kesá kuir pokon mau. Má ngo matananu di longrai ngo ái Iesu ákte han má, di aptur alari kandi tan malar má dik láklák tangrai sál namurwa Iesu, má dik han hut iatung i pokon er na han ur ái. 14 Má ngo ái Iesu a tapam hut, ák mákái tilik lala matananu má a mámna di. A roh alari mon má a asengsegeng pasi tan sasam er matananu dikte kip di uri narsán.
15 Io, ákte rahrah má i bung erei, má kán kalilik án aratintin di hut si Iesu má dik parai singin ngoro minái, “Wa nas ákte dorah má, má pokon mau mul á minái! Una dos palai mái matananu sara suri da han uri tan malar iatung páput sár suri da ser namnam ándi.” 16 Ái Iesu a longrai ngorer ki ák parai si di ngoromin, “Suri dáh da han? Á gam sang, gama tabar di.” 17 Má tan kalilik án aratintin di kosoi ngoro minái ngo, “Kápate arwat á namnam minái si git. Alim i tigán balbal má aru isu sár.” 18 Ái Iesu a longrai mák parai si di ngo, “Gama kipi ur main singing.”
19 Mat 15:35-39; Mar 8:6-10Mái Iesu a parai ur singin matananu suri da sukis iatung i ur. Má namur ái Iesu a top pasi alim á tigán balbal má aru isu erei, má ák tántán urami bát mák sung kári. Má namur ák tibi balbal má ák tari singin kán kalilik án aratintin suri dik tulsai i matananu sang. 20-21 Má tan kálámul no iatung di arwat mai alim i arip á káláu, má boh wák má kalilik kápte di wás di. Má matananu di no di namnam má dik mas. Má namur tan kalilik án aratintin dik dungi sángul mai aru i kas áng káng mai namnam er di an tigán.
Ái Iesu a láklák ​ ​ i kápkápán dan taliu
Mar 6:45-52; Ioa 6:15-21
22 Mái Iesu a dos palai kán kalilik án aratintin suri da táil uri risán dan taliu, má ái na tarwa palai besang i matananu ki nák mur. Má kán kalilik án aratintin di sa uri mon má dik han. 23 Luk 6:12, 9:28Má ngo ákte tarwa palai matananu, ái Iesu masik sár a tapam uramuni pungpung suri na sung, mák ronron on iatung. 24 Má bos kalilik án aratintin di iatung i mon, di kis tepák alari kon ada i katbán dan taliu, má bát a lala kihngai mon kabin a hut tilamuda i táil i di. 25 Io, mái pákánbung kok a tang i kuir libung besang, ái Iesu a láklák iamuni kápkápán dan mák hut iatung narsá di. 26 Luk 24:37Má ngo tan kalilik di mák pasi a láklák iamuni iátin dan, di ráuráuwas má dik lala wakwak mai mátut má dik parai ngo, “Wai! Tesit á erei!” 27 Mái Iesu a teken bin ur si di ngoromin, “Gama mangan! Koion gama mátut, á iau sár á min.”
28 Mái Petero a aptur mák parai ngo, “Konom, ngo á iáu muswan á erei, ki una parai singing suri inak láklák uratung sur iáu ami kápkápán dan.” 29 Mái Iesu a parai singin ngo, “Má iáu má! Lákám!”
Má ngorer ái Petero a roh alari mon mák turpasi láklák ami kápkápán dan tálángna Iesu. 30 Mái sár a ilang ilang ái Petero mák mákái ngo bát a apturi dan ák sák, má ngorer a mátut mák turpasi dom uradi lol dan. Io, má ngorer a bin sur Iesu ngo, “Konom, una tangan iau!” 31 Mat 8:26; Mar 4:39A sarsara melek ái Iesu má a top pasi limán ái Petero mák parai singin ngoromin, “Ngádáh, káp kam te ruruna? Suri dáh a gáugáu i kam holhol sur iau?”
32 Má ngorer diar sa uri mon, má bát a aunges. 33 Má tan kalilik erei i mon di mákái ngorer ki ding kis dirtapul i mátán táil ái Iesu má dik parai singin ngo, “Támin muswan á iáu Natun ái Káláu!”
Ái Iesu a aliu pasi ​ ​ bos sasam á Genasaret
Mar 6:53-56
34 Má ngo dikte polsai dan taliu ngorer, ki dik han masar á Genasaret. 35 Má tan kálámul tilatung di mák ilam Iesu, má ngorer di artari uri tan kuir balis no alatung má ding kipi bos sasam uratung i narsá Iesu. 36 Mat 9:20-21Má dik sung Iesu suri ngo ái rung di sasam da tu singli sár i nomnobon lusán. Mái rung di singli, di no di sengsegeng.

14:3-4: Him 18:16, 20:21; Luk 3:19-20

14:5: Mat 21:26

14:19: Mat 15:35-39; Mar 8:6-10

14:23: Luk 6:12, 9:28

14:26: Luk 24:37

14:31: Mat 8:26; Mar 4:39

14:36: Mat 9:20-21