10
Anitâhât den ekyongoŋet sâm Yesuŋe lok 72 hâŋgânyongop.
Sâp yakât kakŋan Yesu Kutdânenŋaŋe lok 72 mem sâlipyongop. Yawu otmâ lok yâhâp yâhâwâk menduhuakmâ kulet sâwaŋgim mâtâp mewaŋginomaihât âi sâm yiŋgim hâŋgânyongop. Den âlâen hâum yuwu sâm ekyongom hâŋgânyongop. “Kâlâmân sot pato tap. Yâhâ Anitâŋe nep lok katyekmu mem hâwurum kinsaiâkâ yamâ ki dopŋan oap. Yakât otmâ Anitâŋe lok âlâkuâk katyehâkgât ulitgum mannomai.” Yawu sâm ekyongop.
Otmu hoŋ bawalipŋaŋe topyeŋe naŋgaŋgiŋetgât den âlâen hâum yuwu sâm ekyongop. “Lama yamâ pâlâmŋe kinmai. Yâhâ sosoŋeâmâ sâtŋe bâleŋe tatmai. Yawu gârâmâ lama yaŋe dâiakmâ arinomai yamâ sosoŋe yiŋgim neyekbuap. Dop yawuâk nâŋe hâŋgânyongomune sâtŋe metŋe kâlehen arinomai.
Hâŋgânyongomune arinomai yan bât barahâk arinomai. Itâkat ki goleaknomai. Me kâi katipŋe katnomai yakât houŋe âlâ ki menomai. Me tewetsenŋe hâkyeŋan ki tatbuap. Otmu kapi wosapâ arine sâm otnomai yan mâtâwân lok orop den kâlep ki huhunomai. Inâk tâŋ tâŋâk kapiân arinomai.
Otmu kapi ambolipŋe âlâ me âlâŋe emelan dâim yâhâ katyekŋetâ yan yuwu sânomai. “Anitâŋe tihityeŋe otmu yâkât wâtŋan kinmâ yâhâm heroŋe kakŋan mannomai.” 6-7 Yawu sâm ekyongoŋetâ heroŋe otyiŋginomai otmuâmâ yan tatmâ nâhât den pat âlepŋe kâsikum yiŋgiŋetâ nâŋgâm yanâmâ bulâŋe yâk yeŋgâlen tetewuap.
Yâhâ kapi ambolipŋaŋe buku otyiŋginomai yakât nâŋgâŋetâ keterahâkgât den âlâen hâum yuwu sâmune nâŋgâŋet. Lok âlâ me âlâ nep sâm yiŋgiŋetâ tuhumai yakât hâmeŋe meŋetâ ârândâŋ otmap. Yakât otmâ kapi ambolipŋaŋe yen buku otyiŋgim sot um yiŋginomai otmuâmâ kapi yan tatnomai.
Yâhâ nombotŋaŋe denyeŋe nâŋgâŋetâ nahat otmu betyiŋginomai otmuâmâ yengu yawuâk betyiŋginomai.
Yâhâ kapi âlâen ari den ekyongoŋetâ nâŋgâŋetâ bulâŋe otmu buku otyiŋginomai otmuâmâ yan tatmâ lohimbi kundat otnomai ya mem heŋgemyongonomai. Yawu otmâ Anitâhâlen biwiyeŋaŋe kepeiŋetâ tihityeŋe otbuapgât den pat âlepŋe ekyongonomai.
10 Yâhâ kapi âlâen ari den ekyongoŋetâ nâŋgâŋetâ nahat otmu betyiŋginomai otmuâmâ hâmbâi Anitâŋe matŋe umatŋeâk yiŋgiwuap. Yakât otmâ kapiân ari lohimbi senyeŋan kinmâ yuwu sâm ekyongonomai. 11 “Anitâŋe tihityeŋe otbe sâm oap. Yamâ yeŋe yâkât hâkâŋ otmâ betbaŋgiai. Yakât otmâ kâinenŋan wahap me bokosok me yu ya horatsap yamâ tâlim gik beretek memunŋe gemu betyiŋgim arinom.” Yawu sâm ekyongom pilâyekmâ ariŋetâ towat ya ekmâ kâi katsap yawu nâŋgânomai.
12 Kapi ambolipŋaŋe orotmemeyeŋe bâleŋe ya ki betbaŋgim Anitâhâlen biwiyeŋe katsai ya yeŋgât yuwu sâmune nâŋgâŋet. Sâp patoen Sotom kapi ambolipŋaŋe orotmemeyeŋe bâleŋe otminiwi yakât matŋe menomai. Otmu yen gurâ yawuâk orotmeme bâleŋe torokatmâ otmâ mansai. Yakât otmâ yeŋeâmâ Sotom ambolipŋaŋe matŋe menomai ya wangim matŋe umatŋe pato hâliliŋe menomai.” Yawu sâm ekyongop.
Lohimbi biwi kârik otmâ manbi ya Yesuŋe sârekyongop.
(Mataio 11:20-24)
13 Lohimbiŋe orotmemeyeŋe bâleŋe ki pilâm Anitâhâlen biwiyeŋaŋe kepeim manbi. Yakât otmâ Yesuŋe sârekyongom yuwu sâm ekyongop. “Maiŋ, Korasin otmu Besaita kapi ambolipŋe yeŋgât sâwe. Yeŋgâlen kulem topŋe topŋe mem gamune ekŋetâ tâŋât otmap. Yamâ emelâk embâŋân Tiro Siron kapi ambolipŋaŋe kulem yawu ya ekbi mâne orotmeme bâleŋe otmâ gawi ya betbaŋgim Anitâhâlen biwiyeŋaŋe kepeimbâi. 14 Yawu gârâmâ yeŋe orotmeme bâleŋe otmâ mansai ya ki pilâm Anitâhâlen biwiyeŋe katsai. Yakât otmâ hâmbâi Tiro Siron kapi ambolipŋaŋe matŋe umatŋe menomai ya wangim yeŋe umatŋe amokŋan menomai. 15 Otmu Kapanaum kapi ambolipŋe yeŋgât sâwe. Yen gurâ yeŋahâlâk nâŋgâŋetâ yahatmu hâkyeŋe mepaeakmâ yuwu sâmai. “Nenâmâ emelâk Anitâŋe himbimgât pat kuningimu mansain’ ” Yawu sâmaiâke yamâ yuwu sâmune nâŋgâŋet. Yeŋe orotmemeyeŋe bâleŋe ya ki betbaŋgim Anitâhâlen biwiyeŋe katsai. Yakât otmâ yenâmâ hemgât pat mansai. Hâmbâi mâne Anitâŋe yakât matŋe umatŋe pato hâliliŋe yiŋgimu menomai.” Yawu sâop.
16 Ya yeŋgât yawu sâm hoŋ bawalipŋe yuwu sâm ekyongop. “Den ekyongoan yu nine den bia. Yu Anitâŋe sâm nihiop ya ekyongoan. Yakât otmâ lohimbiŋe denyeŋe nâŋgânomai yan yeŋgât den naŋgain sâm nâhât den nâŋgânomai. Yâhâ lohimbiŋe denyeŋe nâŋgâŋetâ nahat otbuap yan yeŋgât den nâŋgâmunŋe nahat oap sâm nâhât den nâŋgâŋetâ nahat otbuap. Otmu lohimbiŋe nâhât den nâŋgâŋetâ nahat otbuap yamâ Anitâŋe hâŋgânnohomu gewan yâkât den nâŋgâŋetâ nahat otbuap.” Yawu sâm ekyongop.
Lok 72 hâŋgânyongomu ariwi yaŋe âwurem takawi.
17 Lok 72 âi sâm yiŋgim hâŋgânyongomu ariwi yaŋe âwurem taka otbi mewi yakât heroŋe nâŋgâwaŋgim Yesu yuwu sâm ekuwi. “Kutdâ, kutgan gohonmâ weke bâleŋe watyekmunŋe gaiakmâ ariwi yakât nâŋgâmunŋe âlâ kândâkdâ oap.” Yawu sâwi.
18 Sâŋetâ sâop. “Yeŋe ari weke bâleŋe watyekbi yan hâkne katmâ nâŋgâwan. Yawu otmâ belek sâmu ekmain yakât dopŋeâk Satanŋe himbimâmbâ ge kumu ekban.
19 Yakât otmâ yuwu sâmune nâŋgâŋet. Soroŋ hambeŋe me sâtŋe metŋe kakŋan tâliŋetâ yan hilipyongomap sâm mâmâŋe otyiŋgim yâhâwom. Otmu nâhât sâtgât otmâ weke bâleŋe me yu ya lohimbi mâŋgâeyekmai ya sâyiŋgiŋetâ yeŋgât tem lâuyiŋginomai. 20 Yawu gârâmâ weke bâleŋaŋe yeŋgât tem lâuyiŋginomai yakât nâŋgâm Anitâ mepaenomai. Yâhâ Anitâŋe himbimân tatmâ kutyeŋe nâŋgâm manman kârikŋahât pat kuyiŋgimu tap yakât otmâ Anitâhât nâŋgâm heroŋe pato otbaŋginomai.” Yawu sâm ekyongop.
Yesuŋe tep hero nâŋgâm Anitâ mepaeop.
(Mataio 11:25-27 Mataio 13:16-17)
21 Yawu sâm ekyongop sâp yanâk Anitâhât Wâtgât mâmâŋahât Heakŋe biwiŋan gemu biwi hero pato nâŋgâm Anitâ yuwu sâm mepaeop. “Awoŋ, hân himbim kândikyotgon amboŋe, gâhât tep âlep pato nâŋgâhihian. Otmu lok nombotŋaŋe gâhât topge nâŋgâne sâm nâŋgân nâŋgân emetŋan yâhâwi. Parisaio otmu Sarukaio lok yawuya. Yawu gârâmâ nâŋe gâhât den lâum manmâ gan yakât dopŋeâk yâkŋe lâum manmâ gai mâne ârândâŋ otbâp. Yakât topŋe nâŋgâmaihât gâŋe nâŋgân nâŋgânyeŋe ki mem heweweŋ tuhuyiŋgimat. Yawu gârâmâ lok nombotŋe, kutyeŋe bia, belângen manmai yaŋeâmâ topne nâŋgâŋetgât gâŋe nâŋgân nâŋgânyeŋe mem heweweŋ tuhuyiŋgimat. Gâŋe nâŋgâmat, yawuâk tetemap. Yakât mepaeheksan.” Yawu sâm âwâŋe ekuop.
22 Âwâŋe yawu sâm ekum tiŋ pilâm benŋe lok 72 âwurem takawi ya yuwu sâm ekyongop. “Himbim amboŋe tatmap yâhâmâ awoŋne. Yâkŋe mâmâŋe otnihimu wuân me wuân otbomgât dop tap. Otmu nâŋe awoŋnahât topŋe nâŋgâwaŋgim heŋgeŋguan. Yawu gârâmâ lohimbi nombotŋaŋe awoŋnahât topŋe nâŋgâŋet sâm ekyongowom yaŋe nâŋgâwaŋgim heŋgeŋgunomai.” Yawu sâm ekyongop.
23-24 Yawu sâm ekyongom katyekmu ariŋetâ hoŋ bawalipŋe kâiân yâhâp yuwu sâm ekyongop. “Emelâk embâŋân Anitâhât poropete lok otmu lohimbi nombotŋe yâkât tem lâum manbi yaŋe kulem nâŋe mem mansan yu ekne sâm yakât mambotmâ gam inâk muwi. Otmu yakât dopŋeâk yâkŋe himbimgât den pat nâŋe ekyongom mansan yu nâŋgâne sâm mambotmâ gam inâk muwi. Yakât otmâ den yuwu sâmune nâŋgâŋet. Yeŋeâmâ sâp yiwereŋe yu nâ orowâk manmâ gam kulem topŋe topŋe memune ekmâ nâhât den nâŋgâm heroŋe kakŋan mansai.” Yawu sâm ekyongop.
Lok âlâŋe kasaŋe ekmâ buku otbaŋgiop.
25 Mosehât girem den kâsikum yiŋgiminiopŋe Yesuhâlen ariop. Ari Yesuŋe den sâm hilipgumu pâi emetŋan katŋetâ talâkgât yuwu sâm âikuop. “Lok pato, sârâ nâŋgâwe. Nâŋe girawu otmune ârândâŋ otmu yanâmâ Anitâŋe manman kârikŋahât pat kunihiwuap?”
26 Sâmu sâop. “Moseŋe girem den kulemguop ya sârâ nâŋgâwe.”
27 Sâmu sâop. “Anitâŋe girem den âlâ Mose ekumu kulemguop ya yuwu tap.
“Isirae ambolipŋe yen ekyongomune nâŋgâŋet. Nengât Kutdânenŋe yamâ Anitâ ikŋe konok tatmap. Nenŋe yâkâlen biwi nâŋgân nâŋgânnenŋaŋe kepeim yâk konok mepaenom. Otmu yâkât lau konok nâŋgâm tem lâuwaŋgim mannom. Otmu mâtâp sâm ningiop ya tâŋ tâŋâk watmâ yâhânom.” Yawu tap. Yâhâ den âlâmâ yuwu tap.
“Nenŋahât naŋgaŋgimunŋe yahatmap yakât dopŋeâk buku nombotŋe yeŋgât nâŋgâmunŋe yahatbuap.” Yawu tap.”
28 Sâmu sâop. “Âlepŋe yat. Yawu otmâ manmâ yâhâwuat otmuâmâ Anitâŋe manman kârikŋahât pat kuhihiwuap.” Yawu sâop.
29 Yawu sâmu lok yaŋe irelakmâ yuwu sâm ekuop. “Nâ bukune âlâ?”
30 Yawu sâmu Yesuŋe den âlâen hâum yuwu sâm ekuop. “Yura lok âlâ Yerusalem kapi pilâm Yeriko kapiângen ariop. Mâtâwân arim tatmu kasalipŋaŋe mem tetem kum panŋetâ ge iop. Ge imu senŋe âlâlâŋe ya kombo mewaŋgim pilâm ariwi. Pilâm ariŋetâmâ mumbe sâm olop. 31 Mumbe sâm otmu Anitâhât hotom umai ya yeŋgâlen gâtŋe âlâŋe mâtâp yawuâk ari ekmâ lauŋe butelim inâk wangim ariop. 32 Otmu opon kâmbukŋahât hoŋ bawa âlâ, Lewi senâmbâ gâtŋaŋe mâtâp yawuâk ari mem tetem gotŋan bam ekmâ biwi pâlâmŋe otmâ ariop. 33 Yâhâ Yura lohimbiŋe Samaria lohimbi ya yeŋgât nâŋgâŋetâ gemu betyiŋgimai. Yawu otyiŋgimaiâkâ yamâ Samaria gâtŋe lok âlâ mâtâp yawuâk ari Yura lok ya mem teteop.
34 Ekmâ tepŋe nâŋgâm gotŋan bam hepŋe piriwaŋgim, marasin mem lâwâlem sâhâwaŋgiop. Otmu lok ya lâum ikŋe doŋgi kakŋan katmâ mem kapiân ari lombaŋe emet iminiwi yan katmu tatmu omoŋ konok galemguop. 35 Yâhâ emet haŋ sâmu ariwe sâm otmâ emet yakât amboŋe tewetsenŋe waŋmâ yuwu sâm ekuop. “Tihitŋe otmâ mandâ tewetsenŋe gihian yu ekdâ ki ârândâŋ otbuap otmuâmâ hâmbâi âwurem takawom yan eknohorâ âlâ gihiwom.” Yawu sâm ariop.
36 Otmu yakât âihohowe. Lok kalimbu ya yeŋgâlen gâtŋe girawu yaŋe buku otbaŋgiop naŋgat?”
37 Sâmu sâop. “Samaria gâtŋe lok yaŋe tepŋe nâŋgâwaŋgim tihitŋe olop ya.”
Sâmu sâop. “Bukulipge tânyongomat dop yawuâk kasalipge tânyongowuat. Yawu.” Yawu sâm ekuop.
Mata yet Maria
38 Yawu sâm ekum Yesuŋe hoŋ bawalipŋe meyekmu lohimbi katyekmâ kapi âlâen ariwi. Kapi ariwi yan imbi âlâ, kutŋe Mata sâm, gariŋeit manowot. Yâkŋe Yesu otmu hoŋ bawalipŋe dâiyekmu emetyetŋan yâhâwi. 39 Yâhâ tatŋetâ gariŋe, kutŋe Maria sâm, yâkŋe Kutdâhât gotŋan ba tatmu den kâsikum waŋop. 40 Yâhâ Mataŋe ikŋiâk sot uyiŋgimu gariŋaŋe ki tânguop. Yakât nâŋgâm bâlewaŋgim sâop. “Kutdâ, garineâmâ konam. Nâ niniâk sot uan. Yakât nâŋgâmune bâleap. Ekurâ tânnohoâkgât naŋgan.”
41 Sâmu sâop. “Mata, gâ wahap tâŋât yakât nâŋgârâ yahatsap. 42 Garihaŋeâmâ nâhât den nâŋgâwe sâm otmu yakât nâŋgâmune âlepŋe oap. Yakât otmâ den âlâ ki sâwe. Pesuk yap.” Yawu sâop.